České záruky za Řecko? Nic proti tunelu Blanka
1
Prezident Zeman, premiér Sobotka i ministr financí Babiš se vyjadřují proti poskytnutí záruk za řecký dluh. Nutno však říci, že pravděpodobnost, že by ČR opravdu musela dluh za Řeky „zatáhnout“ ze svého, je mizivá.
Ale pěkně popořadě. Ministři financí zemí Evropské unie se dnes v Bruselu sešli k jednání o tom, jak zajistit Řecku překlenovací úvěr. Řecko totiž tento měsíc potřebuje sedm miliard eur a v srpnu dalších pět miliard, aby bylo schopno uhradit své závazky. Nedá se totiž úplně počítat s tím, že ze třetího záchranného programu, jehož základní půdorys byl dohodnut teprve v pondělí, bude země moci rychle čerpat.
Čtěte také: Evropská pomoc Řecku bude ‚bez Česka‘. Ale s Českem
Půdorys totiž musí ve středu projít řeckým parlamentem (je pravděpodobné, že projde, byť s pomocí opozice). Pak o něm budou také hlasovat některé národní parlamenty členských zemí eurozóny. Už na základě řeckého odsouhlasení by se však měla rozběhnout detailnější a techničtější jednání, která budou na půdorysu stavět a která by teprve měla vést k samotné dohodě o poskytnutí třetího sanačního programu ve výši až 86 miliard eur. Všechny zmíněné procesy si ovšem mohou vyžádat dlouhé týdny. To vše v situaci, kdy jsou řecké banky již třetí týden v řadě zavřené.
Překlenovací úvěr v souhrnném objemu celkem dvanácti miliard eur (sedm v červenci a pět v srpnu) je pro Řecko – a jeho bankovní sektor – životní nutností. Už v pondělí musí země uhradit pohledávku Evropské centrální banky ve výši 3,5 miliardy eur. Od konce června také „dluží po splatnosti“ Mezinárodnímu měnovému fondu, a to půldruhou miliardu eur.
Dnes se v Bruselu začalo jednat o šesti variantách zajištění překlenovacího úvěru. Jednou z možností jsou dvoustranné půjčky, další možností pak ta, že by překlenovací úvěr zajistila Evropská centrální banka, a to ze zisku z řeckých dluhopisů, které v minulosti nouzově odkoupila. Jednou ze šesti variant je pak i ta, že by překlenovací prostředky šly z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM), což je fond zřízený v roce 2010. V něm nyní zbývá 13,2 miliardy eur. Do budoucna už se s činností tohoto fondu nepočítá. Garanci těmto půjčkám představuje rozpočet Evropské unie. Za půjčky z fondu EFSM tedy ručí všechny státy evropské osmadvacítky. A sice v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky.
Pokud by ČR ručila na 1,13 procenta půjčky, znamená, že ručí za plus minus čtyři miliardy korun – to je necelá desetina celkové ceny tunelu Blanka.
Co vše by se ale muselo stát, aby tyto nějaké čtyři miliardy ČR ze svého rozpočtu opravdu „zatáhla“?
