Na mě Srp donášel, a Zeman ho dal do etické komise, zlobí se Hutka

Zemanův kontroverzní krok

Na mě Srp donášel, a Zeman ho dal do etické komise, zlobí se HutkaNOVÉ 2
Domov
Michaela Cápová
Sdílet:

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu Karla Srpa vyvolalo mezi odbornou veřejností kontroverze. Srp, který podporoval Zemana v prezidentské kampani a v roce 2013 od něj dostal Medaili Za zásluhy, byl totiž zmíněn v neoficiálních seznamech StB jako spolupracovník komunistické tajné policie. Soud ale později rozhodl, že byl ve spisech StB evidován neoprávněně. I navzdory tomu ho třeba zpěvák Jaroslav Hutka obviňuje, že na něj donášel StB.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno se objevilo v neoficiálních, tzv. Cibulkových, seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. V prosinci roku 2000 ale Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně.

Jmenování Karla Srpa musí ještě podepsat premiér Bohuslav Sobotka.

Návrh na členství Karla Srpa v Etické komisi ostře okomentoval zpěvák Jaroslav Hutka. „No to je výborné, mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratě jsem se to pak dočetl ve spise. To už asi není kozel zahradníkem, to je jaksi svět na ruby...“ napsal na svém Facebooku.

Svůj názor na jmenování Srpa zveřejnil na sociální síti také historik Petr Blažek, který byl do Etické komise zvolen senátory. „Dnes jsem se dozvěděl, že do stejné instituce byl nominován prezidentem Karel Srp, který nedostal osvědčení účastníka protikomunistického odboje, neboť byl několik let registrován jako spolupracovník StB. Teď má sám dohlížet na rozhodnutí ministerstva obrany,“ napsal Blažek. Jedním z úkolů komise je totiž rozhodovat o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany.

Blažek se proto na Facebooku ptal, jak se k věci postaví stávající členové komise. „Tedy vedle nás nově zvolených, Jan Sokol, Petr Pithart, Lída Rakušanová, Prokop Tomek, Jiří Kaucký a Jiří Rejlich. Co navrhujete?“ dodal. Žádný z výše jmenovaných se k tomu zatím nevyjádřil.

Ústavní právník Jan Kudrna, kterému členství v komisi končí v únoru, pouze pro Echo24 uvedl, že věc nechce komentovat. A někteří uživatelé Facebooku zase Blažka nabádají, aby jmenování na protest odmítl nebo aby později rezignoval.

Členství v Etické komisi je veřejnou funkcí, funkční období je pětileté a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Z devíti členů volí a odvolávají po dvou poslanci, senátoři, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho pak jmenuje prezident. Zákon umocňuje nestrannost komise po personální stránce. Členem komise může být jen fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům, spolehlivá a bezúhonná.

Komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji z roku 2011. Její členové jsou podle novely odměňováni na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Předseda komise pobírá zhruba 144 tisíc korun ročně, ostatní členové 120 tisíc korun. Vláda už před pěti lety rozhodla, že na činnost komise půjde každoročně 8,8 milionu korun.

Čtěte také:

Proč je dobře, že archivy StB zůstávají otevřené každému čumilovi

Soudce ÚS k rozsudku o archivech: Takto konfrontační diskuzi nepamatuji

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články