Bouře ve Smilovicích. Část obce odmítá pár křesťanských běženců

Bouřlivý průběh mělo dnes jednání zastupitelstva ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku, kam by už v pátek měla přicestovat první skupina iráckých křesťanských uprchlíků. Jejich dočasný pobyt vyvolal mezi částí místních nevoli a většina z asi sedmi desítek obyvatel, kteří se účastnili zasedání, dala hlasitě najevo, že je v obci nechce a nebudou v ní vítáni. Miroslav Nogol, starosta obce, kde žije zhruba 800 lidí, se přítomné snažil přesvědčit, že jim od uprchlíků nehrozí nebezpečí.

Do Prahy v pátek přiletí asi čtyřicetičlenná skupina, kromě Smilovic budou lidé umístěni také v Brně. Na Vysočině u Jihlavy už část iráckých křesťanských uprchlíků pobývá a policie tam žádné problémy s těmito běženci nezaznamenala. Projekt organizuje a financuje Nadační fond Generace 21. Mluvčí fondu Martin Frýdl dnes ČTK řekl, že s obdobně odmítavou reakcí jako ve Smilovicích se zatím nesetkali.

Starosta Smilovic na Frýdecko-Místecku míní, že obec by měla pomoci křesťanům v nouzi, jde podle něj o lidi stejného vyznání, jaké převažuje v Evropě. Přítomní obyvatelé obce ale mimo jiné uváděli, že se rozhodovalo „o nich bez nich“. V diskusi se zajímali o to, jaké budou mít příchozí lidé sociální návyky, z čeho bude jejich pobyt financován či proč se raději nepomáhá českým občanům v nouzi. Vyslovovali rovněž obavy z toho, že bude ohroženo jejich bezpečí. Během zasedání dokonce skandovali, že uprchlíky v obci nechtějí.

„Jsem také starousedlík, narodil jsem se ve Smilovicích a trošku se za to stydím, protože jsem myslel, že pomáhat by se mělo,“ uvedl Nogol. Míní, že lidé situaci nepochopili. Uvedl, že například s kvótami určujícími příjímání uprchlíků nesouhlasí, ale obyvatelé podle něj nepochopili, že nejde o ilegální uprchlíky. „Mělo by se jednat o prověřené osoby … Snažil jsem se a vidíte, jak to dopadlo,“ řekl Nogol. Dodal, že se bude snažit lidem vše dál vysvětlovat.

Jeden z mála diskutujících, který se nepostavil proti příchodu iráckých křesťanů, byl Petr Tomeczek, který má svůj dům hned vedle střediska Karmel, kde mají běženci pobývat. „Myslím si, že ty emoce jsou úplně zbytečné,“ míní Tomeczek, který se domnívá, že během pobytu uprchlíků v obci se nebude dít nic výjimečného. Myslí si, že odmítavý postoj některých obyvatel je ovlivněn celkovou občanskou náladou, jaká nyní panuje v české společnosti. „Je to určitá obava z muslimských teroristů, ale jak jsme tady slyšeli, lidé nerozlišují mezi křesťany a muslimy, mezi těmi, kteří jsou utlačováni a kteří chtějí nějak prosazovat muslimskou víru a používají k tomu i teroristické útoky. Rozdíl nechápou nebo spíše nechtějí pochopit,“ domnívá se Tomeczek.

Zcela opačný názor pak zastával další z obyvatel obce, jehož dům rovněž stojí v blízkosti Karmelu. „Jak jsem říkal, do hlavy jim nevidíme a žádné dobré reference o nich nejsou. Arabský svět se podílí na teroristických akcích, a kde máme ty záruky, že to tady opravdu budou křesťané?“ řekl novinářům po jednání zastupitelstva. Odmítavá reakce jeho spoluobčanů ho nepřekvapila, podle něj je většina lidí v obci proti příchodu uprchlíků. „Starosta mě nemile překvapil, že se to tady celé uskutečňuje. Nikdo z toho nemá žádnou velkou radost,“ dodal.

V místním středisku Karmel se přitom již vše připravuje na příjezd první skupiny běženců, která by měla čítat 14 lidí, celkem jich v zařízení budou přibližně tři desítky. Ve středisku by měli být asi šest až osm týdnů a měli by se v něm zaměřit hlavně na výuku českého jazyka a poznávání české kultury. Následně se rodiny přestěhují do klasických bytů a projdou dalším asi čtyřměsíčním integračním procesem. Mezitím v ČR mají získat azyl.

Přesídlení křesťanských uprchlíků do Česka loni v prosinci schválila vláda. Celý projekt organizuje a financuje Nadační fond Generace 21.

„Zatím máme uprchlíky pouze v Jihlavě, tam jsme se s ničím takovým nesetkali. Tím neříkám, že tam nejsou různé názory, ale s tímto jsme se nesetkali. Pokud se týká Brna, tak tam také ne,“ uvedl mluvčí fondu Frýdl. Podle něj jde pro fond o novou informaci a nelze říct, zda podnikne nějaké další kroky. „Budeme to konzultovat,“ doplnil.