Slavná prvorepubliková památka ožívá. Bude však jiná
Barrandovské terasy
GALERIE
Po letech chátrání se začaly opravovat Barrandovské terasy. Přestože se autoři projektu snažili co nejvíce zachovat původní ráz funkcionalistické památky z konce 20. let, i tak projde výraznou proměnou. Kultovní výletní místo první republiky je nyní v havarijním stavu. Rekonstrukce by měla vyjít na několik stovek milionů korun. Veřejnosti by se mohla otevřít za tři roky.
Kompletní rekonstrukce prvorepublikového objektu od architekta Maxe Urbana včetně hlavní budovy s vyhlídkovou věží, nebo výstavba hotelového komplexu s výhledem na řeku. Ten se bude skládat ze dvou dvoupodlažních budov – jedna bude kopírovat tvar teras, druhá se umístí na samou špičku ostrohu. Právě od výnosů z apartmánů s kapacitou pro až 200 lidí si majitel řeckého původu Michalis Dzikos slibuje, že se obnova celého areálu zaplatí. Podle dřívějších odhadů by měla vyjít až na 500 milionů korun.
Projekt architektonického studia Kuba & Pilař z roku 2004 kromě toho počítá také se vznikem dvou restaurací. V původní Francouzské restauraci se bude nově podávat česká kuchyně, z kavárny pak vznikne bistro s mezinárodní kuchyní. Původní podoba objektu tak nebude zcela zachována. Podle autorů jsou však úpravy nutné.
„V prvorepublikové podobě dnes ale už nemůže fungovat, protože okolí se naprosto změnilo – dříve klidné místo uprostřed přírody je dnes doslova obklíčeno frekventovanými komunikacemi, takže hluk znemožňuje pobyt na venkovních terasách. Proto také restaurace přestala fungovat,“ uvedl již dříve architekt Ladislav Kuba. Jiná podle něho budou okna, přibude i vzduchotechnika. Zničený bar Trilobit, který se uzavřel v roce 1982, oproti tomu obnoven nebude.
Památkáři se se zastavěním teras smířili
Projekt posvětili také památkáři, kteří se však s nevratným zastavěním venkovní části teras neradi smiřovali. Podle šéfa pražských památkářů Ondřeje Šefců však zachování památky v její původní podobě není reálné – již několik investorů od pouhé rekonstrukce restauračního objektu nakonec upustilo. Rekonstrukce odstartovala v polovině září. V první fázi se opraví střešní plášť a budou odstraněny dodatečně vystavěné prvky a nástavby, v interiéru pak latexové výmalby nebo tapety.
Pod novostavbou hotelu zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod terasami. Bazén nefunguje už od 50. let. Pozemek pod skálou patří švagrové bývalého prezidenta Václava Havla Dagmar Havlové.
Liberecký podnikatel Michalis Dzikos objekt skrze akciovou společnost Barrandovské terasy koupil od Dagmar Havlové před asi 15 lety, údajně za čtvrt milionu korun. Loni se stal jediným akcionářem. Na obnovu prvorepublikových památek se specializuje. Již dříve inicioval rekonstrukci například Mandelíkovy vily u Kolína na hotel Chateau Kotěra, v Brně pak někdejší banku na Zelném trhu na Hotel Grandezza. Na tomto projektu Dzikos spolupracoval rovněž s architektem Ondřejem Kukralem, který se podílí i na přestavbě barrandovského areálu.
Po vzoru americké vyhlídkové restaurace Cliff House nechal v roce 1928 objekt na Barrandově vybudovat podnikatel Václav M. Havel. Slavnostně otevřen byl o dva roky později samotným Tomášem G. Masarykem. Úspěch se dostavil okamžitě, během letní sezony sem na oběd o víkendu zavítaly až tři tisíce lidí. Zalíbení našel i u prvorepublikové smetánky i hereckých hvězd, které zde přes týden pořádali bujaré večírky. Mezi časté návštěvníky patřil Oldřich Nový, Vlasta Burian nebo Adina Mandlová.
Za komunismu byl objekt znárodněn a přeměněn na rekreační středisko. V roce 1988 pak byl areál včetně bazénu se skokanskou věží prohlášen za kulturní památku. Chátrání objektu drahého na údržbu to však nezachránilo. Po revoluci se areál v restituci navrátil původním vlastníkům – Ivanu a Václavu Havlovi. V roce 1993 ho Praha vyhlásila za památkovou zónu.
