Nerozvádějte se jako bludní Češi, varuje Skoty historik Seifter
Nebuďte jako čechoslováci!
NOVÉ
Za ‚příliš mnoho ztracených let‘ označil období po rozpadu Československa v roce 1993 v článku pro úterní vydání britského listu The Guardian český historik Pavel Seifter. V textu pod titulkem Čechům a Slovákům bylo pohromadě lépe bývalý velvyslanec České republiky v Británii v letech 1997 až 2003 tvrdí, že Skotové by se v nadcházejícím referendu o nezávislosti „neměli dopustit stejných chyb“, jakých se dopustilo Československo.
Z Čechů se podle Seiftera stal bloudící národ v bloudící zemi, která není tak důležitá a zajímavá jako její předchůdkyně a na níž světu opravdu nezáleží. Kolem dvou desetiletí v ní bují rozšířený pocit deprese, takzvané ‚blbé nálady‘, jak ji nazval někdejší prezident Václav Havel. Podle Seiftera všechno to začalo právě rozdělením Československa, což ale jeho občané nevěděli.
Autor článku připouští, že česká ekonomika provázaná hlavně s tou německou funguje dobře a že české zdravotnictví je na lepší úrovni než to britské, kritizuje ale nárůst „maločeského“ nacionalismu, populismu a xenofobie v národu, který již nesdílí osud se svými historickými partnery, jako byli Slováci, Němci, Židé, Poláci, Maďaři. Nově se podle něj „těmi jinými“ stali Romové. Vedle vzrůstajícího negativismu vůči politice a Spojeným státům, Evropské unii i Německu poukazuje Seifter na překvapivé rostoucí proruské sympatie v reakci na ukrajinskou krizi.
Podle historika a někdejšího diplomata zůstali Češi po sametovém rozvodu v západní části bývalého Československa jaksi „na ocet“ podobně jako Rakušani po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. Češi se probudili 1. ledna 1993 do nové země, aniž si to prý vůbec uvědomovali. Doteď se údajně potýkají z výběrem méně komplikovaného názvu než je oficiální Česká republika a nepřišli na nic lepšího než si ponechat polovinu z toho původního, tedy Česko. To autor v angličtině ponechává ve tvaru Czecho jakožto pozůstatku slučovací složeniny Czechoslovakia.
Český historik, diplomat a signatář Charty 77 Pavel Seifter se narodil roku 1938. Než došlo k ruské intervenci v srpnu 1968 přednášel moderní dějiny. Aktivně se zapojil do disentu, podepsal Chartu 77 a vydával samizdat Historické studie. Pomáhal založit Institut moderních dějin a působil jako ředitel odboru mezinárodních vztahů při Kanceláři prezidenta Václava Havla. Mezi lety 1997 a 2003 zastával funkci velvyslance České republiky ve Spojeném království.
