Vláda se neshodla na otcovské dovolené. Babišovi se návrh nelíbí
Dovolená pro otce?
NOVÉ
1
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) narazila se svým návrhem na tzv. otcovskou dovolenou na komplikace. Marksová, která návrh vznesla v rámci novely o nemocenském pojištění, má vyčíslit dopady opatření na státní rozpočet a určit priority. Ministru financí Andreji Babišovi (ANO) se nelíbí, že návrh nespecifikuje vazbu na pobyt otce s matkou a s dítětem. Ministři jednání o návrhu, kdy by otcové mohli požádat o týden placeného volna poté, co se jim narodí potomek, odložili na příští týden.
Podle návrhu novely by muži mohli nastoupit na týdenní otcovskou do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik mají i ženy na mateřské. Ministerstvo uvedlo, že otcovská má motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili. Volno má také posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči. V Česku se ročně rodí kolem 100 000 dětí.
Otcovská by ročně vyšla celkem na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Administrativa by ročně stála 30 milionů. Nutné by bylo vydat i 40,5 milionu na úpravu počítačových systémů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by podle ministerstva práce musela přijmout 60 pracovníků.
Ministr financí Andrej Babiš chce přesto po Marksové, aby „vyčíslila dopady opatření na státní rozpočet a určila priority“. Sdělila to ČTK mluvčí Hnutí ANO Lucie Kubovičová. Změnu systému je podle Babiše potřeba koncipovat rozpočtově neutrálně.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová neví, co po ní ministr financí ještě chce vyčíslit. „Já se spíš domnívám, že si nedokonale přečetl ty předložené materiály,“ řekla pro Českou televizi.
Babiš také požaduje, aby byla specifikována role otce v průběhu dovolené. „Návrh je koncipován jako týden volna bez jakékoli vazby na pobyt s dítětem a matkou. Pokud je poptávka po nároku na volno pro otce, mělo by jít o sdílení části mateřské dovolené s matkou v rámci naší velkorysé a unikátní úpravy mateřské a rodičovské,” napsal pro server Novinky.cz.
Rozšíření ošetřovného
Nově by lidé mohli podle novely dostávat ošetřovné i na nemocné členy rodiny, kteří s nimi nebydlí. Víc sirotků by také mohlo získat důchod, i u tohoto bodu dnes požádal ministr financí o upřesnění. Novinářům to řekla v průběhu jednání kabinetu Marksová. Celkem by tři změny podle ní znamenaly zhruba miliardu korun ročně navíc.
Ošetřovné by podle návrhu novely mohli dostávat i lidé, kteří se starají „o přímé potomky a předky“. Měli by ho tedy mít rodiče, prarodiče, děti, vnoučata či pravnoučata, ale ne sourozenci, tchánové či tchýně. Výdaje by mohly dosáhnout 300 milionů, na sociálním pojištění by se vybralo o 190 milionů méně a na daních o 130 milionů. Celkem je to 620 milionů. Lidé by odvedli o 90 milionů méně i na zdravotním pojištění. První rok by ČSSZ vydala 43,4 milionu, pak ročně 38 milionů. Ošetřovné činí 60 procent vyměřovacího základu příjmu.
Resortu financí vadí mimo jiné přijímání dalších úředníků. Obává se také toho, že by takzvaný paragraf zneužívali ošetřující i zaměstnavatelé.
Na sirotčí důchod by mohlo podle návrhu dosáhnout víc dětí. Ministerstvo práce uvádí, že se tak „zmírní tlak“ na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně. Podle ministerstva financí by ale situaci sirotků měly řešit právě dávky.
Podle plánů by změny měly začít platit zhruba devět měsíců poté, co by zákon vyšel ve sbírce.
