Nizozemské volby o imigrantech: čeká se až 80 procentní účast

Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a letitému establishmentu. O volby je velký zájem: kolem 18:00 SEČ se jich zúčastnilo 55 procent voličů. V předchozích volbách jich ve stejnou dobu bylo 48 procent. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poté nizozemské televize zveřejní odhady výsledků; samotné výsledky budou k dispozici průběžně během noci.

Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla celkově dosáhnout 80 procent. Před pěti lety k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů. Nejvyšší účast byla v roce 1977, tehdy volilo 88 procent.

Souboj o první místo podle průzkumů svádí nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse s vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Výsledky anket zveřejněných před volbami signalizovaly, že dosavadní vládní VVD má mírně navrch. Menší koaliční partner Rutteovy strany – sociálnědemokratická Strana práce – ale podle průzkumů utrpí výrazné ztráty. Vytváření nové vlády bude tak podle řady odborníků velmi složité.

Rozhodovat o složení dolní komory nizozemského parlamentu může téměř 13 milionů Nizozemců. Na výběr mají z 28 stran. Pokud lze soudit ze zájmu o poslední předvolební debatu, mohla by být volební účast poměrně vysoká. Duel předsedů kandidujících stran v úterý večer sledovalo rekordních 3,3 milionu lidí.

Podle průzkumu agentury Ipsos krátce před druhou hodinou odpolední odevzdalo svůj hlas 33 procent oprávněných voličů. V předchozích volbách v roce 2012 to ve stejnou dobu bylo jen 27 procent. Volební účast by tak podle agentury mohla být na konci dne ještě vyšší než před pěti lety, kdy dosáhla 74,6 procenta.

Svůj hlas v Haagu odevzdal už i premiér Mark Rutte. Parlamentní volby v Nizozemsku podle něj mohou ukázat, že se „špatný druh populismu“ dá zastavit. „Jsou to třetí volby po brexitu, po amerických volbách. Čekají nás francouzské a německé volby. A nyní je šance, aby velká demokracie, jako je ta v Nizozemsku, zastavila padání dominových kostek špatného druhu populismu,“ řekl Rutte.

Už před Ruttem odvolil i jeho největší rival Geert Wilders. „Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, džin se do láhve nevrátí,“ uvedl předseda PVV. Názory, jaké zastává jeho strana a jí podobná uskupení po celé Evropě, podle něj budou trvalou součástí politiky. Již nyní jsme jedním z velkých vítězů voleb, protože jsme ostatním dokázali vnutit naše témata, dodal Wilders.

Do volební místnosti dnes na rozdíl od Wilderse určitě nezavítá nizozemský král Willem-Alexander. „Král svého práva volit nevyužije, protože je nestranný,“ uvedl královský dvůr. Totéž platí i pro panovníkovu manželku Máximu a matku a bývalou královnu Beatrix.

Hlasy budou volební komise sčítat ručně. Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích.

Nizozemské volby jsou první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. K volbám půjdou také Francouzi a Němci.

Čtěte také: Le Penová a Wilders se snaží o frakci. Potíže dělá polský misogyn