Učitelé tlačí na Babiše kvůli zvýšení platů. Pět procent jim nestačí
DOSTANOU UČITELÉ PŘIDÁNO?
NOVÉ
1
Nejdříve ministr financí Andrej Babiš (ANO) řešil s odbory situaci ve zdravotnictví a platy zdravotnických pracovníků, nyní bude se školskými odbory jednat o platech učitelů a nepedagogických pracovníků. Ti nechtějí zajít ke krajnímu řešení, jak je například stávka, resort školství je podle nich ale v určitých oblastech nejzanedbávanějších a doplácejí na to především učitelé. Babiš navrhoval pětiprocentní zvýšení platů, školské odbory mají ale jiné představy.
„Když se podíváme na přehledy osobních příplatků nebo odměn, tak resort školství je má dlouhodobě nejnižší. A na věci, jako jsou třeba asistenti pedagogů, jsme si všichni už zvykli, ale nikdo na ně nedával peníze navíc,“ popisuje pro server ECHO24.cz před jednáním s ministrem financí situaci předseda školských odborů František Dobšík.
Školské odbory podle něj měly velký zájem o schůzku s Babišem, který jakožto ministr financí drží ruku nad státním rozpočtem a na něm tedy nakonec bude, zda dostanou učitelé přidáno a v jaké výši. Babiš hovořil o pětiprocentním zvýšení platů pracovníků ve školách, to ale školské odbory na celostátním setkání, které se konalo v druhé půlce května a na které dorazila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), zásadně odmítli.
Dobšík ale také vysvětluje, jaké požadavky vlastně na zvýšení platů odbory měly. „Tady vznikl informační šum v tom, že my jsme od začátku požadovali desetiprocentní nárůst mzdových prostředků. To je trošku něco jiného než desetiprocentní nárůst tarifních platů, jak o tom hovořil třeba pan premiér,“ uvedl Dobšík, podle kterého mu není zatím jasné, zda se Babišových navrhovaných pět procent týkalo tarifních platů nebo mzdových nákladů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce pro zdravotníky a učitele v příštím roce zvýšení tarifních platů o deset procent.
Stávkovat odbory nechtějí, ale záleží na politické vůli
Dobšík by totiž rád získal více peněz na mzdy, nejen zvýšením tarifní složky platu. V současné době podle něj nedostávají učitelé za řadu úkonů řádné odměny. To by měl právě vyřešit nárůst mzdových prostředků. V požadavcích, se kterými na schůzku odbory jdou, je ale samozřejmě zakomponován i nárůst tarifních platů nebo dlouhodobé zvýšení platů na 130 procent průměrné mzdy. „Odměny, vám mohou odebrat, kdežto ten tarifní plat je nárokový,“ vysvětlil už dříve Dobšík.
Na stranu učitelů i dalších pracovníků ve školách se dlouhodobě staví i Valachová a na regionální školství by chtěla navíc 13 miliard. „Vnímám i požadavky ostatních kolegů ve vládě. Budu se snažit přesvědčit ostatní, proč jsou tyto požadavky o něco důležitější než ostatní,“ uvedla.
Na celostátním setkání ale proběhla bouřlivá diskuse a padla i slova jako stávka. „Samozřejmě jsme dělali průzkumy a to spektrum názorů je velmi pestré od těch, kteří by teoreticky stávkovali už teď, po ty, kteří by se spokojili i s méně, než požadujeme,“ říká Dobšík, který ve fázi jednání nechce na vládu dělat nátlak.
„Vyhlásit stávkovou pohotovost a dovést stávku do úspěšného konce není jednoduchá záležitost a rozhodně ve fázi vyjednávání nechceme nikomu vyhrožovat. Chceme vést seriózní dialog a myslím si, že máme dost argumentů,“ uvedl předseda školských odborů. Výsledek je teď podle něj otázkou politické vůle druhé strany a před jednáním ho nechce předjímat.
Ministr financí na dotaz serveru ECHO24.cz, zda bude trvat na svých pěti procentech, neodpověděl. Podle tiskového mluvčí ministerstva financí Michala Žurovce nechce pravděpodobně před samotným jednáním sdělovat podrobnosti.
Odboráři plánují o platech jednat celé prázdniny, pak by mohli případně protestovat. „Nechceme komplikovat konec školního roku, ale o to více se připravíme na začátek toho dalšího, takže v září bude určitě horko,“ uvedl Dobšík.
Hůř jsou na tom jen Slováci
Platy učitelů a dalších pracovníků škol rostly loni pomaleji než v jiných sektorech tuzemské ekonomiky. Zatímco průměrné hrubé platy v nepodnikatelské sféře se zvýšily o 3,5 procenta na 26 787 korun, pracovníkům škol a školských zařízení rostly platy o 2,2 procenta na 23 579 korun.
V přepočtu podle cenové úrovně v jednotlivých zemích, což OECD dělá v zájmu objektivity srovnání, byly podle posledních statistik OECD z roku 2013 průměrné hrubé platy českých učitelů na prvním stupni základních škol podle tehdejšího kurzu dolaru 34 900 korun měsíčně. Na druhém stupni brali učitelé 34 800 korun, zatímco středoškolští pedagogové 37 400 korun.
Průměr 24 hodnocených zemí OECD přitom činil od 67 000 do 77 500 korun měsíčně. Ze sousedních států na tom byli nejlépe učitelé v Německu, lépe než v ČR na tom byli i učitelé v Polsku. Méně než čeští učitelé brali ze sousedních zemí pouze jejich slovenští kolegové.
