1 Litva s eurem

Litva zavedla euro. Skeptici se bojí odlivu lidí

NOVÉ

Když Antanas Zubavičius rozsvítí světlo ve svém zchátralém domě, je to jediné světlo na kilometry daleko. Je posledním obyvatelem litevské Dumbliuneliai, kdysi rušné farmářské vesnice, kterou její obyvatelé postupně opustili. Odešli za lepší prací, píše agentura AP. "Já nikam nepůjdu. Je to moje země," říká 60letý muž. "Když odejdu, tato vesnice zmizí."

Litva se od 1. ledna stává novým členem eurozóny. Země doufá, že zavedení eura zvýší investice a obchod. Vyšší integrace jedné z pobaltských republik s bohatšími evropskými zeměmi však má i zhoubný vedlejší účinek - vlnu emigrace, která vyprazdňuje obce a způsobuje nedostatek pracovních sil.

Emigrace je na vzestupu od roku 2004, kdy se země se třemi miliony obyvatel stala členem Evropské unie. Členství mimo jiné zaručuje i svobodu pohybu v rámci EU. Během finanční krize v letech 2008 až 2011 opustilo zemi ročně více než 80.000 lidí, tedy téměř tři procenta populace. Odešli hlavně do Německa, Británie a dalších bohatších zemí, kde mohou vydělat mnohem více. A experti očekávají, že tento trend bude pokračovat, a dokonce se zvýší.

Čtěte také: Litva přijme euro v lednu 2015

Na nedostatek zaměstnanců si stěžují hlavně podnikatelé ve stavebnictví, a to navzdory masivnímu růstu mezd o deset až 20 procent ročně. Problém se však netýká jen vesnic. Problémy s nedostatkem zaměstnanců pociťuje i většina nákupních center, restaurací a podniků v kdysi rušných městských oblastech.

Za bohatstvím na Západ

Proč tomu tak je, ukazuje rychlý pohled do statistik Eurostatu. Manuální pracovník v Litvě si vydělá 1,8 eura (50 Kč) za hodinu. Ve Španělsku však 4,3 eura (119 Kč) a v Irsku 8,6 eura (239 Kč). V kvalifikovanějších sektorech, jako počítače, zdravotnictví nebo služby, kde má Litva díky svému vzdělávacímu systému vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jsou rozdíly v platech ještě vyšší.

Očekává se, že členství v eurozóně litevské ekonomice pomůže, přestože eurozóna bojuje se stagnací ekonomického růstu. Mít stejnou měnu jako dalších 18 bohatších ekonomik by mělo usnadnit obchod a omezit rizika při investování pro cizince. Centrální banka odhaduje, že vládě se sníží náklady na půjčky o téměř jeden procentní bod, což bude mít pozitivní dopad i na soukromý sektor.

Problém je však v tom, že Litva je nejchudším členem bloku a dokonce i když její ekonomika roste mnohem rychleji než ve většině zemí EU, má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude moci nabídnout platy na stejné úrovni jako další státy EU. Není tak překvapením, že většina Litevců je pro přijetí eura, protože posílí vazby země se Západem a udrží pro ně otevřené pracovní trhy bohatších zemí.

V průzkumu ústavu Berent Research Baltic na konci listopadu podpořilo zavedení eura 53 procent dotazovaných, na konci září to bylo jen 47 procent. Naopak proti zavedení bylo jen 39 procent, v září až 49 procent. Průzkumu se zúčastnilo 1002 dotazovaných a statistická chyba je 2,5 procentního bodu.

Euro Litvu nespasí

Skeptici se obávají hlavně nedávných problémů eurozóny s vládním dluhem a ekonomické stagnace.Novinář Pranciškus Šliužas, který je odpůrcem zavedení eura, označuje přijetí jednotné evropské měny za "jednu z nejhloupějších věcí všech dob". Běduje nad tím, že Litva se vzdá některých svých národních pravomocí, jako je možnost určovat úrokové sazby a rozpočtový deficit. 

Pro jiné jsou však podobné ekonomické argumenty druhořadé ve srovnání s problémy, jako je národní bezpečnost, zvláště obavy z rostoucí agrese Ruska. Spolu s Lotyšskem a Estonskem byla Litva téměř pět desetiletí okupována Sovětským svazem. "Myslím si, že bude dobré, že se přiblížíme zbytku Evropy, protože to je jediná možnost, jak se stát přítelem (ruského prezidenta Vladimira) Putina," říká penzionovaná učitelka základní školy Janina Gailienéová.

Přes všechny možné ekonomické a bezpečnostní výhody však zavedení eura znamená, že podnikatelé budou mít nadále problémy s nedostatkem pracovních sil. Jedním řešením, pro které podnikatelé lobují, je usnadnění přistěhovalectví ze zemí, kde jsou mzdy ještě nižší, jako je Ukrajina, Bělorusko nebo dokonce Čína. Vláda však na této úrovni zatím učinila pouze malý pokrok.

Profesorka sociologie na univerzitě ve Vilniusu Sarmité Mikulionienéová varuje, že časem nedostatek pracovníků poškodí ekonomiku. "Do deseti nebo 15 let tu prostě nebude nikdo, kdo by dělal jednoduchou práci," tvrdí.


Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.