Chudých ubývá. Na jídlo někdy ale nemají ani ti, kteří pracují

Daří se nám lépe, ale jen trochu, alespoň to tvrdí Český statistický úřad, který se zabýval životními podmínkami českých domácností. Nepatrné zvýšení platů a důchodů totiž doprovází i zvýšení nákladů na život. Počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, ale oproti minulému roku mírně klesl: z 9,6 % na 8,6 %. Ono jedno procento ve skutečnosti tvoří sto čtyři tisíce osob. V Česku však stále žije v chudobě kolem 886 tisíc lidí a více než milionu a půl lidí hrozí chudoba a sociální vyloučení. Na severní Moravě chodí pro potravinové balíčky i lidé, kteří pracují, ale nedokáží z platu uživit rodinu.

Čtěte také: Jsme čím dál víc rovnostářskou zemí

Hranice příjmové chudoby se liší podle toho, zda lidé žijí sami, v páru nebo v domácnosti s dětmi. Podle statistického úřadu to byli v roce 2013 lidé, kteří měli měsíční částku nižší než 9 674 korun, v páru pak méně než 14 512 korun a matka samoživitelka s méně než 12 577 korunami. Podle Jana Červenky ze Sociologického ústavu AV ČR jsou chudobou nejvíce ohroženy neúplné rodiny a také rodiny s malými dětmi, kdy zůstává jeden z rodičů s dětmi doma. Naopak o jedno procento méně důchodců, tedy šest procent, je podle ČSÚ ohroženo chudobou. K poklesu došlo díky valorizacím penzí.

Čtěte také: České důchodce oproti švýcarským chudoba netrápí. Tvrdí OECD

Nejedná se však jen o ty, kteří nemají práci a žijí pouze z dávek. I pod hranicí chudoby jsou totiž ti, kteří pracují. „Je to dáno tím, že se snižuje rozdíl mezi mzdami pracujících a sociálními dávkami,“ vysvětlila Magdalena Kotýnková z Katedry hospodářské a sociální politiky na VŠE.

Náklady jdou nahoru, a tak na severní Moravě chodí pro potravinové balíčky i lidé, kteří pracují.

Přestože se příjmy podle ČSÚ nepatrně zvýšily díky změnám v daňovém systému, výdaje domácností na bydlení podobně jako v předchozím roce rostly meziročně rychleji než jejich příjmy, zhruba o 3,7 %, což v průměru představovalo 2 374 Kč na domácnost za rok. „Náklady jdou nahoru, a tak na severní Moravě chodí pro potravinové balíčky i lidé, kteří pracují, ale nedokáží z platu uživit rodinu,“ komentovala mluvčí Armády spásy Pavla Vopeláková situaci rodin a samoživitelek, které se ocitly na hranici nebo pod hranicí chudoby.

U lidí bez finančních prostředků dochází časem k sociálnímu vyloučení. Podle Kotýnkové, která se tímto problémem a zmírňováním chudoby zabývá, je samozřejmě řešením práce, které je však nedostatek. „Kromě sociálního vyloučení zde dochází i k vyloučení prostorovému. Lidé bydlí ve špatných lokalitách, kde práce není. Není to však jenom problém romských ghet, ale také bývalých zemědělských oblastí na Znojemsku nebo v Bruntále,“ vysvětlila dopady chudoby Kotýnková.

40 % Čechů nemá na dovolenou

Právě v těchto lokalitách se snaží pomáhat Agentura pro sociální začleňování ze Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády ČR, která působí v pětadvaceti městech. V několika již zavedla systémy prostupného zaměstnávání, ve kterých dlouhodobě nezaměstnaní mohou přecházet z veřejně prospěšných prací na dotovaná pracovní místa a z nich na místa na volném pracovním trhu.

„V řadě obcí a měst, které vyjádřily zájem řešit problematiku chudých lidí na svém území, se tak daří měnit místní situaci a poskytnout potřebnou podporu lidem, kteří žijí v dlouhodobé chudobě. Víme, že celková změna situace je otázkou několika let, snažíme se zajistit, aby se nejchudší obyvatelé řady měst měli kam obrátit pro pomoc ve chvíli, kdy chtějí svou situaci měnit,“ uvedl mluvčí agentury Václav Zeman a dodal, že dobré výsledky už mají z Kadaně, Obrnic i Chanova.

Také ministerstvo práce a sociálních věcí podle mluvčího Petra Habáně plánuje sociální vyloučení řešit například zákonem o sociálním bydlení a novelou zákona o dávkách pomoci v hmotné nouzi.

Téměř 680 tisíc Čechů v důsledku nízkých příjmů trápí také materiální deprivace. Například v roce 2012 si nemohlo dovolit týdenní dovolenou 44 % domácností. Minulý rok se však počet těchto domácností snížil o čtyři procenta, a tak je i zde je vidět mírné zlepšení.