Sklizeň špaget, létající tučňáci. 10 aprílů novinářské historie

První dubnový den je ve znamení aprílových žertů. Chytáky a novinářské kachny chystají pro své čtenáře také média po celém světě. Někdy se však napálí i sama média. Pro novinářské aprílové žerty vznikl také zahraniční web nazvaný Muzeum novinářských kachen, hoaxů. Ve své virtuální sbírce nabízí stovku kuriózních případů. Prvního dubna tak zemědělci sklízeli špagety, tučňáci létali. V Číně pak podobný žert málem způsobil státní zákaz aprílu.

1. Létající muž napálil americké noviny

V dubnu 1934 mnoho velkých amerických novin jako Daily Mirror, Daily News či New York Times převzalo a otisklo fotografii, na které muž létá pomocí síly svých plic. Titulky hlásaly o prvním muži, který létá svépomocí.  Německý pilot Erich Kocher měl na hrudi připevněný přístroj. Kocher měl foukáním roztáčet rotory a díky plicnímu pohonu se mohl vznést do nebes. Pro vzlet a přistání mu sloužily na nohou připevněné lyže. Americká média naletěla aprílovému žertu německého zpravodajského časopisu Berliner Zeitung Illustrirte. 

2. První televizní vtipálci sklízeli špagety

První televizní aprílový žert zhlédli diváci publicistického pořadu Panorama, který vysílala BBC 1. dubna 1957. Reportáž se zabývala sklizní špaget. V padesátých letech byly v Anglii špagety chápány jako exotická pochoutka, a tak nikoho nepřekvapily záběry švýcarské rodiny zemědělců, kteří sklízejí prameny špaget ze stromů a dávají je schnout. Autorem této na první pohled důvěryhodné a profesionální reportáže byl Richard Dimbleby. Reakce důvěřivého publika byly bouřlivé a média se přela, zda to byl skvělý vtip, nebo hrozný podvod na veřejnosti. Lidé také volali do televize s dotazem, kde se dají koupit špagetové keře. Zahrádkářům, kteří nepochopili, že šlo o vtip, dávali telefonní operátoři z BBC jedinou radu: „Zasaďte snítku špaget do plechovky s rajčatovou omáčkou a doufejte v nejlepší.“ Pořad Panorama již nikdy aprílový žert neopakovat. BBC se obávala, že přijde o důvěru svých diváků.

3. Švédové toužili po barevné televizi

Nejslavnější mediální aprílový žert se zapsal do historie televizního vysílání ve Švédsku 1. dubna 1962. V té době vysílal jediný televizní kanál Severiges Television. Stanice oznámila, že jejich technický expert Kjell Stensson objevil proces, který umožní lidem zobrazit barevné televizní vysílání. Po odborné přednášce technických parametrů začal Stensson divákům ve vysílání vysvětlovat, jak si mohou barevnou televizi vyrobit doma pomocí nylonových punčoch.

Všichni museli udělat, co řekl, a tak tisíce rodin před televizními obrazovkami stříhalo punčochy a lepilo je na obrazovku svého televizoru. Po tomto jednoduchém postupu měl být obraz na televizi barevný. Stensson diváky varoval, že musí sedět sedět ve správné vzdálenosti od obrazovky. K dosažení kýženého výsledku museli lidé také opatrně pohybovat hlavou tam a zpět. Ve švédských domácnostech padlo za oběť mnoho silonových punčoch, než lidé pochopili, že jde o aprílový žert. Švédská televizní stanice SVT se pokusila o první skutečné barevné vysílání o čtyři roky později. Pravidelné barevné vysílání bylo zahájeno ve Švédsku od 1. dubna 1970.

4. Cílem žertu byli dánští zákonodárci

Kodaňské noviny Politiken si v dubnu 1965 udělaly legraci z majitelů psů i ze zákonodárců. Noviny otiskly, že dánský parlament schválil nový zákon, který vyžaduje, aby byli všichni psi po celém Dánsku obarveni na bílo. Toto opatření mělo zvýšit především bezpečnost silničního provozu v noci, jelikož jsou bílí psi lépe vidět. Tímto aprílovým žertem chtěly noviny upozornit na některá nesmyslná vládní rozhodnutí.

5. Aprílový původ aprílu

Seriózní rozhovor na téma, kde a kdy se objevil Apríl, vedl s bostonským profesorem historie Josephem Boskinem novinář z agentury Associated Press. Boskin uvedl, že aprílové žerty vzniky v římské říši za vlády císaře Konstantina. Skupina bláznů a šašků se císaři vychloubala, že by dokázali vládnou lépe než on. Konstantin jim vyhověl. Na jeden den na své místo dosadil šaška jménem Kugel. Jeho prvním panovnickým rozhodnutí bylo, že se tento bláznivý den bude každoročně opakovat. „A tak se rozšířila tradice dne bláznů,“ uzavřel rozhovor Boskin. Novinář nepochyboval o pravdivosti profesorových slov a rozhovor byl otištěn ve všech novinách po celé Americe. Za několik týdnů to už Boskin nevydržel a všem vysvětlil, že si celou historku vymyslel a že Kugl, nebyl žádný šašek, ale židovské jídlo.

6. Apríl v Číně označili za nebezpečnou tradici

Čínské oficiální státní noviny China Youth Daily otiskly v dubnu 1993 na titulní straně oznámení, že se vláda rozhodla udělit výjimku držitelům s doktorským titulem. Výjimka se týkala politiky jednoho dítěte, a tak dala naději všem držitelům titulu, že si budou moci pořídit další potomky. Toto rozhodnutí mělo zvýšit počet inteligentního obyvatelstva, a tím snížit potřebu zahraničních odborníků, kteří by pomohli státu s modernizací. Ačkoliv byl aprílový žert okamžitě prozrazen, tuto údajnou vládní výjimku z politiky jednoho dítěte přejala zahraniční média i agentury. Čínská vláda odsoudila apríl jako nebezpečnou západní tradici. Pekingský deník pro intelektuály označil apríl za den lhářů a upozornil na jeho špatný vliv.

7. Černý aprílový humor vyděsil Arizoňany

Někdo si dal s aprílovým žertem značnou práci ve městě Glendale v Arizoně, kde v roce 1994 vyrobil a roznesl varovné letáčky s nápisem Operace zabijáckých včel. Leták vyzýval obyvatele města, aby neopouštěli od devíti do půl třetí své domovy, jelikož mělo dojít k usmrcení nebezpečného druhu včel pomocí leteckého postřiku. Pro případné dotazy byly na žlutém letáku uvedeny telefonní kontakty do místních televizních a rozhlasových stanic, které obdržely četné vyděšené hovory. Mnoho lidí s obavami o svůj život zůstalo uvnitř celý den a oknem úzkostlivě sledovalo, zda letadla bojují postřikem proti zabijáckým včelám.

8. Lenin hvězdou Disneylandu

Deník Irish Times informoval své čtenáře první dubnový den roku 1995, že společnost Disney Corporation jedná s ruskou vládou o koupi nabalzamovaného těla komunistického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, které je vystaveno na Rudém náměstí. Disney chtěl přesunout tělo i s mauzoleem do nového Eurodisneylandu. Společnost také nabídla Rusku nové ošetření těla. Stroboskopické osvětlení pak mělo vylepšit Leninovu bledou tvář. Disney podle Irish Times předpokládal, že tento přitažlivý objekt přiláká více návštěvníků do zábavního parku a výrazně zvýší zisky. Kasovním trhákem měla být trička s Leninem.

Ačkoli šlo o podvrh, část ruské veřejnosti proti prodeji Leninova těla společnosti Disney nic nenamítala. Diskuse se rozpoutala pouze o prodeji samotného mauzolea. Liberální skupiny chtěly, aby zůstalo mauzoleum prázdné a symbolizovalo prázdnotu komunistického systému, zatímco ruští nacionalisté ho chtěli přeměnit na památník cara Mikuláše II.

9. Tučňáci odletěli za teplem

Televizní stanice BBC si ze svých diváků udělala legraci také v roce 2008, kdy v pořadu Zázraky evoluce odvysílala unikátní záběry tučňáků migrujících do teplých krajin. Kameramani natočili v blízkosti Antarktidy záběry tučňáků kroužkových, kteří letí vzduchem. Moderátor pořadu Terry Jones řekl divákům, že zvířata už nedokázala snášet zimu v Antarktidě, a tak odletěla tisíce mil do deštných pralesů Jižní Ameriky, kde se budou v zimním období vyhřívat na tropickém slunci. Ač byli létající tučňáci jako podvrh vytvořeni speciálními efekty, videoklip se stal jedním z nejvíce zhlédnutých videí na internetu.

10. Na aprílovém žertu vydělal

Dan Baines na svých kouzelnických webových stránkách na apríla roku 2007 umístil fotky mumifikovaných stvoření. Vysvětlil, že jde o nalez u staré římské silnice na venkově v Derbyshire. Blogeři po celém světě začali spekulovat, zda je jeho nález důkazem o existenci víl. Večer vyšel Baines s pravdou ven a napsal, že si tvory vyrobil sám. Ale i přes jeho přiznání mu nadále chodilo mnoho e-mailů od lidí, kteří odmítli přijmout skutečnost, že jsou domnělé víly obyčejný podvrh. Jeden americký sběratel byl až tak neodbytný, že mu Baines prodal předmět za 280 liber.