Špatná zpráva: Vedra a sucha ničí globální úrodu obilí

Extrémní vedra a období sucha snižují celosvětovou produkci obilí. Nejcitlivější jsou podle nové studie kanadských vědců otištěné v britském odborném časopise Nature velké lány s monokulturami ve vyspělých zemích.

V letech s vysokými teplotami a suchem klesá produkce v zasažených zemích v průměru o devět až deset procent. V bohatších zemích s velkoplošnými monokulturami jsou přitom ztráty až o 11 procent větší než v chudých zemích s menšími políčky a méně intenzivním zemědělstvím.

Vzhledem ke klimatické změně a očekávanému nárůstu takových projevů počasí je naléhavě nutné přizpůsobení tomuto vývoji, píšou vědci, kteří v letech 1964 až 2007 do své studie zahrnuli na 2800 extrémních projevů počasí, jako jsou sucha, vlny veder, záplavy i náhlé příchody chladného počasí.

Na rozdíl od veder a sucha neměly záplavy a extrémní zima na národních úrovních výrazný negativní dopad na úrodu pšenice, kukuřice nebo rýže. Vědecký tým v čele Navinem Ramankuttym z Montrealské univerzity to vysvětlují tím, že tyto události se odehrávají lokálně a jsou časově omezenější.

„Většina záplav se děje na jaře po tání sněhu a také pravděpodobnost vpádu zimy je nejpravděpodobnější mimo fázi růstu,“ konstatovali vědci. Dále se ukázalo, že zatímco extrémní vedra snižují výnos obilných druhů, ničí období sucha mnoho rostlin úplně a decimuje celá pole. V následujícím roce se ale produkce obilí téměř bez újmy vrací k dlouhodobému růstovému trendu.

Následovat mají další studie na regionální úrovni. Zkoumat mají například územně omezené záplavy. „Měly by zahrnout i tropické bouře, silné deště a větry,“ řekl Ramankutty.

Existují podle něj různé možnosti, jak by bylo možné se lépe připravit na extrémní počasí. „Lepší řízení vodních zdrojů a kvality půdy, ale také přechod k obilným druhům, které potřebují méně vody, jsou odolnější vůči suchu a velkému vedru nebo dříve dozrávají,“ řekl Ramankutty.

Klimatolog Christoph Müller z Postupimského institutu pro výzkum klimatu (PIK) studii považuje za fundovanou analýzu. „Vyplňuje mezeru ve vztahovém prostoru mezi klimatem, zemědělstvím a potravinovou bezpečností, o níž se sice mnohokrát diskutovalo, ale dosud nebyla kvantifikována,“ řekl expert.

Rizik potravinové bezpečnosti prý bude v budoucnu přibývat. Kvůli klimatickým změnám bude přibývat veder. „Do jaké míry bude přibývat i such, je obtížnější říci, protože je to výrazně komplexnější,“ vysvětluje vědec. Už nyní se ale podle něj dá předpokládat, že suché oblasti, jako například kolem Středozemního moře, budou brzy ještě sušší. Kromě toho bude ještě nejméně čtyři desetiletí růst světová populace s jejím stále větší chutí na maso.

V rostoucí potřebě živočišných bílkovin vidí hlavní problém i expert na udržitelný rozvoj z Kalifornské univerzity v Berkeley Maximilian Auffhammer. „Kvůli tomu poptávka po obilí exponenciálně poroste,“ řekl odborník.