30 let od smrti Rudolfa Hesse. Neonacisté chystají pochod

Ve špandavské káznici v Berlíně, kde byl dvě dekády jediným vězněm, zemřel 17. srpna 1987 někdejší vysoce postavený nacista Rudolf Hess. K 30. výročí jeho smrti chtějí němečtí neonacisté uspořádat pochod a očekávají více než tisíc účastníků. Akci ve Špandavě jim povolily i úřady, policie očekává střety s antifašisty a zavedla několik opatření, píše německý deník Tagesspiegel.

Několik německých politiků volalo po zákazu podobných shromáždění, úřady po dlouhých diskuzích ale pochod neonacistů nakonec povolily. Akce, na níž se podle policistů objeví přinejmenším tisícovka pravicových extremistů, se má odehrát v sobotu ve Špandavě – berlínském obvodu, v jehož věznici Hess spáchal sebevraždu.

Pochod neonacistů policie posvětila jen za několika přísných podmínek. Účastníci nesmí Rudolfa Hesse oslavovat ústně, textově ani obrazově. Na každých 100 lidí má připadat pouze jeden buben, pochodovou hudbu zakázaly pořádkové složky úplně. V reakci na akci extremistů chtějí antifašisté a aktivisté v rámci tzv. „Špandavské aliance proti pravici“ uspořádat vlastní demonstraci. Ta má zablokovat část trasy pochodu neonacistů – tam policie očekává ostré střety.

Podle oficiální verze spáchal někdejší Hitlerův stranický zástupce sebevraždu oběšením na prodlužovací šňůře. Okolnosti smrti třiadevadesátiletého vězně jsou však dodnes předmětem dohadů a spekulací. Zdaleka nejrozšířenější konspirační teorie tvrdí, že Hess si na život nesáhl dobrovolně, ale byl zavražděn.

Stoupenci této verze tvrdí, že Hess nebyl v takové kondici, aby dokázal spáchat sebevraždu způsobem popsaným ve vyšetřovacím spise. Váhu této teorii dodává i skutečnost, že ji zastával dlouholetý americký velitel špandavské káznice Eugene Bird. Hesse údajně měli zabít Britové, aby tak zabránili jeho propuštění. Podle jiné teorie ve věznici nezemřel Hess, ale jen jeho dvojník. Toho prý Britům podstrčili Němci, kteří stíhačku se skutečným Hessem sestřelili.

Dobrovolný voják, Hitlerův spoluvězeň i „odpůrce války“

Hess se narodil v dubnu 1894 v egyptské Alexandrii v rodině obchodníka. Za první světové války se přihlásil na frontu jako dobrovolník a po skončení bojů se zapojil do ultrapravicových jednotek freikorps. V roce 1920 patřil s číslem legitimace 16 k zakládajícím členům Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Po své účasti na nezdařeném mnichovském „pivním“ puči v listopadu 1923 byl zatčen a uvězněn v Landsbergu společně s Hitlerem, který mu nadiktoval svůj Mein Kampf (Můj boj).

Podle oficiální verze Hess uprostřed války, 10. května 1941, odletěl dvoumotorovou stíhačkou Messerschmitt Bf 110 do Skotska. Při své misi, podniknuté na vlastní pěst, se chtěl spojit se zástupci protichurchillovské opozice a vyjednat s nimi mír, který by ukončil válku s Německem. Bezprostředně po seskoku padákem nedaleko města Glasgow byl zadržen a až do konce války vězněn. V norimberském procesu v roce 1946 byl odsouzen jako válečný zločinec na doživotí.

Před soudem i ve vězení se choval zvláštně – nepoznával známé lidi a léta odmítal návštěvy příbuzných – což dodnes přiživuje teorie o tom, že ve Špandavě byl zavřený falešný Hess. Jisté ale je, že neonacisté ho považují za hrdinu a každoročně 17. srpna pořádají vzpomínkové akce. Nechvalně jimi proslulo bavorské městečko Wunsiedel, kde byl Hess pohřben. Se souhlasem příbuzných proto byly Hessovy ostatky v létě 2011 vyzvednuty, spáleny a popel rozptýlen na neznámém místě.

Čtěte také: George Washington měl doma otroky. Sundáme i jeho sochu? ptá se Trump