Kdo opravdu jsou evropští džihádisté

Útok islamistických extrémistů v Paříži postavil Evropu znovu před otázku: „Kdo jsou lidé, kteří na našem kontinentě vraždí ve jménu islámu?“

Teror „čerstvých“ muslimů

Pařížské teroristické útoky nebyly letos jediné masové vraždy spáchané islamistickými extrémisty. Podobné masakry zažil i Tunis, Libanon, Bangladéš a další země. Na konto islamistických extrémistů je nutno přičíst i atentát na ruské letadlo nad Sinajským poloostrovem. Další typický fenomén poslední doby představují tisíce mladých lidí odcházejících z Evropy bojovat za Islámský stát. Teď se Evropa obává jejich návratu, protože jsou vycvičení v zabíjení a mohou tu pokračovat ve své soukromé válce se Západem. Radikalizace mladých lidí v Evropě představuje pro zdejší společnost tvrdý oříšek. Výzkumy přitom odhalují fakta, která se v mnoha ohledech vzpírají tomu, co mnozí považují za „naprosto jasné“ a „mimo jakoukoli pochybnost“.

Například se hodně hovoří o celkové a plošné radikalizaci muslimů v Evropě. Jenže většina islamistických extremistů ještě nedávno nepařila k horlivým muslimům. Tito lidé byli dlouho ve své muslimské víře velmi vlažní a islámští fundamentalisté se z nich stali zcela nedávno. Mnozí k islámu dokonce konvertovali. Předtím celý život vyrůstali v prostředí, kde se toto náboženství ani nepraktikovalo. Ve Francii tvoří konvertité plnou čtvrtinu džihádistů. Vyplývá to z výzkumu Oliviera Roye z European University Institute.

Zajímavé je i zjištění, že u řady džihádistů dochází nejprve k příklonu k násilnému extrémismu a teprve dodatečně si tito lidé své rozhodnutí „potrestat společnost“ násilným činem ospravedlní náboženským (islamistickým) odůvodněním. Například dva džihádisté, kteří byli v Británii odsouzeni za terorismus, protože se aktivně zúčastnili bojů v Sýrii, četli původně knihy, které zdůrazňují mírumilovnost islámu a řadu jeho styčných ploch s křesťanstvím.

Basa jako líheň

Není jednoduché vytipovat prostředí, z kterého se evropští džihádisté rekrutují. Mnozí z nich ale pocházejí z rozvrácených rodin a ze sociálně slabších skupin. Řada z nich nemá dokončené vzdělání a jsou nezaměstnaní. Jen malá část je vzdělaná, pochází ze střední třídy a má fungující rodinu. Od roku 2013 je mezi mladými lidmi odcházejícími bojovat do Sýrie za Islámský stát ale patrný stoupající podíl těch, kteří pocházejí ze střední třídy. Ať už ale pocházejí z jakéhokoli prostředí, spojuje je odpor ke společnosti, v níž žijí, a narcisistická touha po uznání. To v nich vyvolává touhu zajistit si svých „pět minut slávy“ násilím. Drtivá většina lidí s tímto náhledem na svět nejsou čerství imigranti, ale rekrutují se z druhé či dokonce třetí generace přistěhovalců, kteří se cítí ve své vlasti jako lidé „druhé kategorie“.

Ukazuje se, že jednou z významných „líhní džihádistů“ jsou západoevropské kriminály. Ve vězení byli tři z teroristů, kteří útočili v Paříži v lednu 2015, a také někteří útočníci z listopadového vraždění ve francouzské metropoli. Mnozí se dostali do vězení za nepříliš vážné zločiny a během výkonu trestu se výrazně radikalizovali. Právě ve vězení navázali tito lidé pevné vazby s teroristickou sítí.

Evropští džihádisté se často rekrutují ze zoufalců a životních ztroskotanců, kteří se uchýlí k extremistické ideologii a k násilí v době životní krize. Při podchycení těchto „ztracených existencí“ sehrávají důležitou roli „organizátoři“. Těch je v Evropě poměrně málo, ale právě oni vytvářejí infrastruktury, jež nabízejí potenciálním adeptům džihádismu ideologii, informace, kontakty.

Je Molenbeek metropolí evropského džihádismu?

V poslední době došla řada novinářů i politiků k názoru, že centrum pro „výchovu džihádistů“ leží v bruselské čtvrti Molenbeek, protože odtud pocházeli pachatelé hned několika teroristických útoků včetně útoku v Paříži z 13. listopadu. Odborníci ale před podobnými unáhlenými soudy varují. Molenbeek má početnou muslimskou komunitu pocházející z valné části z Maroka a značná část těchto imigrantů se ani po několika generacích neintegrovala do většinové společnosti. Evropské centrum islamistického terorismu tu však není.

„Je to nesmysl,“ říká norský expert na terorismus Petter Nesser. Podle něj vznikají džihádistická centra po celé Evropě v nejrůznějších prostředích – od chudinských čtvrtí přes střední školy a university až po vězení. Za kritický faktor pro vznik džihádistických center považuje Nesser „koncentraci“ džihádistických organizátorů vytvářejících potřebnou infrastrukturu. „Pokud budeme vidět v Molenbeeku „hlavní město džihádismu“, pak nám uteče skutečnost, že evropský džihádismus je nadnárodní fenomén. Je nefér stigmatizovat obyvatele tohoto bruselského předměstí.“

Podle Nessera jsou hlavním zdrojem rozvoje džihádismu v Evropě ozbrojené konflikty ve světě a militantní skupiny, které jsou v nich zapojeny, např. konflikty v Sýrii či Afghánistánu, v nichž bojuje Islámský stát nebo Talibán.