Zarputilý David Rath vyvádí justici z míry a nutí ji k chybám
Korupce má magickou moc a je opředena mnoha tajemstvími. S mudrováním o korupci lze dokonce vyhrát volby. Korupce je všudypřítomná, alespoň v podvědomí české společnosti. Korupce je nepochybně součástí našeho života, podstatná je ale otázka, jak velkou jeho část zasahuje. Jedno je jisté: určitě nemá takový rozsah, jak moc se o ní mluví.
Změřit míru korupčního prostředí v zemi bohužel nelze, určuje se jenom pocitem, a ten se podařilo – díky médiím, bombastickým policejním zásahům, vzájemným obviňováním politiků a často i neoprávněným policejním vyšetřováním – vytvořit hodně silný. S korupcí je totiž jedna velká potíž: těžko se prokazuje, a to dokonce i tehdy, pokud je korupčník přistižen při přebírání peněz.
V moři podezření z páchání korupce se však najdou případy, které se zdají nezpochybnitelné. Laici mají rychle jasno a vynášejí rozsudky bez znalosti věci, často jen podle útržků z médií. Soudy ale musejí rozhodovat jinak. Existují ovšem případy, kdy se ani laická veřejnost svého názoru nemusí obávat. Je jich málo a ten poslední z nich se minulý týden dostal do prvního závěrečného stadia – rozsudku první instance.
Stejně jako je společensky nebezpečné nadužívání slova korupce a jeho používání pro téměř každý případ, kdy jedna firma vyhraje soutěž nad druhou, tak je nepřijatelné přijímat myšlenku politického procesu v soudním projednávání případu Davida Ratha. Vyšetřovatelům se totiž povedl ojedinělý výkon, když pachatele přistihli při přebírání peněz, a ty peníze mu nepodstrčila ani státní moc, ani političtí konkurenti, ani policie a nešlo ani o žádnou provokaci – peníze přebíral od svých dlouholetých kompliců.
Zdá se, že vyšetřovatelům se podařilo prokázat, že se tak dopustil zlého činu. Nečekaná a zarážející je zarputilost a vynalézavost, s níž se David Rath brání. To je skutečně jedinečný výkon, jaký svedou jen ti největší hráči a mistři intrik. Většina by to na jeho místě vzdala, on však se svojí strategií slaví úspěch. Daří se mu soupeře na straně vyšetřovatelů a justice vyvádět z míry a donucovat je k procesním chybám, které jeho vinu nijak nesnižují, avšak účinně zpochybňují udělení trestu, jemuž by se mohl dokonce vyhnout. David Rath dostal osm a půl roku vězení, šanci vyhnout se mu ale má. Jedno je v tom případě jisté: nejde o žádný politický proces, David Rath byl přistižen při přebírání peněz. Jde jen o to, zda to i soud druhé instance uzná jako korupční jednání.