Psycholog: Učitelka si za šikanu mohla také sama. Byla příliš milá
Agresivita na školách
Dnešní děti jsou mnohem agresivnější a nevychovanější než bývaly v minulosti. Šikana učitelů ze strany studentů je proto na vzestupu nejen v České republice, ale v celém západním světě. Do značné míry je to ale chyba učitelů, kteří si ve třídě nedokáží zjednat pořádek a přistupují k dětem příliš liberálně. Ostatně i šikanovaná učitelka z Prahy, která minulý týden zemřela, si za svůj konec mohla do určité míry sama, říká v rozhovoru pro server ECHO24.cz dětský psycholog a expert Václav Mertin.
Minulý týden zemřela učitelka Střední průmyslové školy na Praze 10, která se dlouho potýkala s hrubým chováním ze strany žáků. Jsou dnešní děti agresivnější než dříve?
Děti dnes nejsou jen agresivnější, ale především nevychovanější. Nemyslím si to jenom já, svědčí o tom vývoj prakticky ve všech zemích vyspělého světa. Například Američani uvádí, že v 50. letech byly největší problém žvýkačky, které studenti lepili na různá místa. Dneska jsou to drogy, násilí a tak dále, takže ten posun je zřejmý.
Čím to podle vás může být způsobené? Může být na vině třeba často skloňovaná liberální výchova dětí?
Je to nepochybně souhra více příčin. Do značné míry je to chyba naší společnosti. My po těch dětech chceme, aby byly nechci říct dravé, ale rozhodně aktivní, samostatné a aby nespoléhaly na druhé. Ty děti se to od nás učí a někdy se to nenaučí dobře. Také vidí naše politiky a další reprezentanty, kteří se vždycky nechovají úplně bezvadně. Chování dětí zkrátka do značné míry nastavuje zrcadlo naší společnosti a tahle společnost není úplně vychovaná.
A co učitelé? Ti za chování žáků nenesou svůj díl odpovědnosti?
To rozhodně nesou. Na případu šikanované učitelky se podle mě ukazuje, že se v České republice do značné míry zanedbala oblast, které se říká management třídy. Budoucí učitelé se prakticky neučí, jak mají postupovat v případech, kdy je někdo ve třídě vyrušuje, nenosí úkoly nebo nějakým jiným způsobem narušuje výuku. Ti lidé na to v mnoha případech nejsou připraveni a pak to podle toho dopadá. Jedna věc je něčemu rozumět a druhá věc je dovednost předat to dětem.
Takže řešením je – stejně jako v mnoha jiných oblastech – prevence.
Zcela nepochybně. A teď nemluvím jen o přípravě budoucích pedagogů na problémové žáky, ale především o prevenci na škole samotné. Ten učitel musí hned na první hodině jasně ukázat, kdo je tady šéf. Excesům se samozřejmě nepodaří zabránit nikdy, ale je potřeba řešit je už v zárodku. Například, kdyby mi studenti zabarikádovali dveře židlemi, jako to udělali té učitelce z Prahy, tak by to udělali jednou. Podruhé už bych to musel nějak řešit.
Jak byste jim v tom zabránil? Tělesné tresty jsou zakázané, rodiče často straní dětem…
Dnes je to pochopitelně obtížnější než to bylo kdysi, ale vždycky se dá něco dělat. V první řadě je potřeba ten problém pojmenovat a zdůraznit, že podobné chování je nepřijatelné. Můžete třeba udělat mimořádnou třídnickou hodinu nebo si pozvat do školy rodiče dotyčného dítěte. Hlavní je se proti tomu jasně a rázně vymezit, protože jinak se budou problémy jenom stupňovat. Jinými slovy – učitel musí sám sobě vyjasnit, že není kamarád těch dětí, ale jejich šéf. Jakmile si toto uvědomí, podvědomě tomu přizpůsobí i svoje chování, vystupování a tak dále a sníží tak pravděpodobnost, že dojde k podobným excesům.
To zní jako přesný opak toho, co – alespoň podle médií – dělala zesnulá učitelka z Prahy.
Ta paní se podle dostupných zpráv snažila ke studentům chovat mile a zdvořile, což je v prostředí náctiletých mladíků, kteří se bouří proti autoritě, ta nejhorší možnost. Takže za to, co se stalo, si ta paní přinejmenším zčásti mohla sama. Aby nedošlo k nedorozumění – nechci v žádném obhajovat ty tři kluky. Pokud ale té učitelce ubližovali dlouhodobě a ona s tím nic nedělala, nese svůj díl odpovědnosti, stejně jako vedení školy.
Čtěte také: Hrozili jí pěstí, zamkli ve třídě. Šikanovaná učitelka zemřela
A co většinová společnost, která se na učitele na základních a středních školách mnohdy dívá skrz prsty. Ta nenese svůj díl odpovědnosti?
Je pravdou, že učitelská profese oproti minulosti do určité míry ztratila společenskou prestiž. Někteří učitelé proto ztrácí sebevědomí a může to přispívat i k tomu, že si toho pak nechávají líbit víc. Na druhou stranu to vždycky záleží na člověku – pokud jsem dobrý učitel, tak nepotřebuji společenské uznání, protože vím, že jsem dobrý učitel.
Ve světle toho, co jste zmínil, se nabízí otázka, jestli by učitelé a především školy neměli mít více pravomocí. V současné době je totiž velmi obtížné zbavit se na základní škole problémového žáka. Myslíte si, že kromě autoritativnějšího přístupu učitelů by bylo na místě i rozšíření pravomocí škol, aby na problémové děti měly lepší páky?
Ano.
Třeba i návrat k fyzickým trestům?
Jsem jednoznačně proti bití, protože podle dosavadních poznatků ničemu nepomáhá. Na druhou stranu, pokud si vzpomenete na toho ředitele z Prahy, který dal žákovi pohlavek, tak tam si myslím, že konal správně. Ten ředitel tím pohlavkem toho kluka vychovává. Těžiště výchovy ale vždycky musí být v rodině.