Česko musí vyúčtovat 210 bruselských miliard. Jak to zvládne?

Tradiční pravdu, že Češi na poslední chvíli stihnou cokoli, půjde ověřit v nejbližších měsících. Ministři Sobotkovy vlády musí do konce roku vyúčtovat Bruselu dotace za 7,8 miliardy eur, tedy skoro třetinu přídělu na léta 2007-2013.

Nejvyšší kontrolní úřad už dlouho upozorňuje, že si ministerstva nechala na poslední rok příliš velké sousto. Poslat správně vyplněné faktury na částku, která v přepočtu dosahuje 210 miliard korun, to je práce, kterou si málokdo odkáže představit. Z posledního hlášení ministerstva pro místní rozvoj se však zdá, že se úředníci zatím nenechali znervóznit. V první polovině roku odeslali do Bruselu faktury v hodnotě jen pár set milionů korun a všechno tedy nechali až na závěr.

Lze předpokládat, že si úředníci nechali na poslední chvíli ty nejsložitější projekty, u kterých bude opravdu těžké zdůvodnit, že dotace byly utraceny ve shodě s evropskými předpisy.

Jestli budou odeslány do Bruselu všechny účty včas, to zajímá v první řadě daňové poplatníky. Příjemci dotací o své peníze už přijít nemohou, protože státní i krajské úřady už smlouvy na proplacení všech projektů podepsaly. Budou tedy uhrazeny i sporné projekty typu zasněžovacích děl, pětihvězdičkových hotelů a zdvihacích mostů. Pokud se nestihnou nebo nepůjdou vyúčtovat, dodá potřebné peníze stát z vybraných daní. Nakonec kvůli zpoždění už v uplynulých dvou letech zaplatili dvacet miliard a zhruba stejnou částku za projekty, které Brusel odmítl proplatit pro podezření z podvodu.

Pravidlo posledního dne

Teprve poslední měsíce roku proto rozhodnou, jakou část z 210 miliard zaplatí čeští daňoví poplatníci a jakou část Brusel, tedy obyvatelé ostatních evropských zemí. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tvrdí, že eurodotační podnik skutečným fiaskem skončit nemůže. V nejhorším scénáři prý můžeme přijít o 36 až 50 miliard korun. Do značné míry rozhodne výkonnost ministra dopravy Dana Ťoka, který by měl poslat Evropské komisi účty za 65 miliard a přitom bruselské úředníky přesvědčit, že projekty neporušily evropská pravidla na ochranu životního prostředí. Je pravda, že loňský finiš vyšel. Za posledních šest měsíců roku 2014 bylo třeba vyúčtovat 88 miliard, úředníci skutečně nasadili rekordní tempo a nestihli to „jen“ u projektů za devět miliard. Tentokrát ovšem musí být třikrát rychlejší.

Státní zaměstnanci v České republice tradičně všechno odkládají až na poslední chvíli zřejmě opravdu jen z toho důvodu, aby se hora listin na jejich stole nezmenšovala.

S evropskými miliardami to je stejné jako se stížností běžného občana, který se může spolehnout, že odpověď bude z úřadu odeslána opravdu až v poslední den zákonem předepsané lhůty. Nic se na obvyklém přístupu nezměnilo, ani když do vlády nastoupilo podnikatelské hnutí ANO, jehož manažeři slibovali, že teď se začne i ve státní správě „makat“ stejně usilovně jako v soukromé sféře, ani když sociální demokraté zařídili úředníkům služebním zákonem definitivu.

Úřady opět nechaly všechno na poslední chvíli a jedinou nadějí pro peněženky tuzemského obyvatelstva zůstává vyhlídka, že úředníci budou pod tlakem termínů pracovat aspoň jako v období před příchodem ministrů Sobotkovy vlády.