Děti, které nemají právo žít. Ruské děti 404
Putinovy „Děti 404“
Jeden svět 2015
Jsou vyhnanci ve státě, kde žijí, šikanovaní ve škole, kam chodí a odmítaní rodinou, která je vychovala. Odevšad slyší, že nemají právo na život. Jsou v pasti, nemají kam utéct a nezřídka volí smrt. V ruské silně homofobní společnosti jsou homosexuálové považovaní za nemocné lidi a od června podle nového zákona i za zločince. Jsou dětmi 404, tedy errorem. Přesně tak se jmenuje i hnutí na sociálních sítích Children 404, kde teenageři s homosexuální orientací anonymně vypráví své příběhy. Film Putinovy ,,Děti 404“ podává svědectví 45 z nich a odhaluje kruté zákulisí života homosexuálního teenagera v nenávistí nasáklém Rusku.
Režiséři Askold Kurov a Pavel Loparev podávají syrové svědectví dětí, které si podle většinového Ruska nezaslouží žít. Ničím nepřikrášlená kamera s autentickými záběry nás zavádí do škol a dává možnost zažít homofobní šikanu na vlastní kůži. Po prvních minutách filmu, který způsobuje mrazení po celém těle, se ocitnete ve světě, kde je lepší a v mnoha případech i bezpečnější skrývat svou identitu a všem okolo sebe, včetně těch nejbližších, lhát. V konečném důsledku i sám sobě. Najednou se stáváte jedním z dětí 404 a cítíte naprostou bezmoc a strach.
Jsi dílo Ďábla, synku
,,Můj otec říká, že by nejraději vzal bouchačku a všechny do jednoho postřílel. Sestra je zase přesvědčená, že jsme nemocní a zavřela by nás do blázince,“ vypráví M., jeden ze dvou a půl milionu teenagerů s homosexuální orientací v Rusku, který se díky iniciativě Children 404 rozhodl aspoň částečně bojovat proti plošně šířené nenávisti a homofobii, která je od minulého roku i součástí ruského práva.
V červnu 2013 prezident Vladimír Putin podepsal zákon na ochranu dětí, jehož součástí byl dodatek, který paradoxně říká pravý opak – zakazuje „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými. Za jeho porušení hrozí až statisícová pokuta.
Proti zvrácenému ruskému systému a propagandě na sociálních sítích Facebook a Vkontakte bojuje drobná Jelena Klimovová, která webovou stránku Děti 404 založila a snaží se prostřednictvím ní homosexuálním teenagerům pomoct a ukázat, že na světě nejsou sami. Jelena hnutí pojmenovala právě po číslu, které odkazuje na chybové hlášení webového prohlížeče pro stránku, která neexistuje, stejně jako homosexuálové pro ruskou společnost. Tvůrci se k ní během filmu opakované vrací a sledují, jak se i ona stává terčem šikany, tentokrát právní. Kvůli její stránce se musí potýkat s perzekucí, která vychází právě ze zákona na ochranu dětí. Jelena se ale se svou přítelkyní nevzdává.
Celým filmem prostupuje také zrada, která přichází od lidí, od kterých by to člověk čekal nejméně. Od vlastní rodiny. Ať už matka, otec nebo sourozenci, všichni se ve většině případů postavili ke coming outu svého dítěte či sourozence odmítavě. A nejen to. ,,Moji rodiče jsou silně nábožensky založení a navíc jsou něco jako uctívači Stalina. Když jsem se matce svěřil s tím, že se mi líbí kluci, nutila mě chodit ke knězům a nazývala mě dílem Ďábla. Tak jsem jednoho dne místo školy utekl,“ vypráví svůj příběh K.
Řešení? Smrt nebo útěk
,,Kvůli tomu, že mě ve škole pořád bijí a šikanují, i učitelky, jsem už dva měsíce nebyl ve škole. Vlastně jsem plánoval sebevraždu. Vzal jsem si nějaké prášky, ale donutili mě je vyzvracet,“ svěřuje se L. na webu. Stejně jako ostatní nevidí z ubíjející situace moc východisek. On sám zvolil to horší. Někteří teenageři jako blonďatý Paša z Uljanovsku, kterého film podrobněji sleduje, se rozhodl odjet do Kanady, kde bude moci normálně žít a mít třeba jednou rodinu. Po svém situaci řeší i dva blízcí kamarádi, kteří utekli od rodičů a žijí na venkově, kde jim poskytla azyl Nataša za pomoc s jejím domem.
Mladý Paša, který se nebojí sebevědomě přijít do své bývalé školy, která pro něj dlouhé roky představovala místo utrpení, je, možná i díky tomu, že zemi opouští, nad věcí povznesený. Na jedné straně si sám ze sebe i z absurdistánu, kde se narodil, tropí žerty. Na straně druhé má dost odvahy, aby se postavil na moskevské náměstí s transparentem požadující práva pro homosexuální menšinu v Rusku. I přes vylidněnost, jakou náměstí v podvečer trpí, to netrvá dlouho a kolemjdoucí ho začínají napadat. Zvláště jeden z nich. Po příchodu policistky, která si je vezme oba na stanici, je ale výsledek nulový. Agresor zůstává nepotrestaný.
Dokument poskytuje náhled nejen do soukromí, myšlenek a pocitů homosexuálních teenagerů, ale také velmi autentický a drsný obraz toho, jaká je a jak uvažují běžní lidé v ruské společnosti. Jejich ovlivnitelnost propagandou, která v sobě spojuje Putinův autoritářský režim se silnou pravoslavnou tradicí, je obrovská. Natolik, že dokážou zavrhnout vlastní dítě.
Jelena a její přítelkyně nechtějí žít dál ve strachu, ale nechtějí ani utíkat pryč z boje. I když připouští, že je to jediná naděje na slušný život. Zůstávají v Rusku, kde budou dál bojovat za všechny děti, ze kterých Putin udělal error, jež nikdo nechce najít a vyřešit.
Dokument získal Cenu diváků na festivalu queer filmů Mezipatra.
Putinovy „Děti 404“ (Children 404). Režie: Pavel Loparev, Askold Kurov / Rusko / 2014 / 76 min. Uvádí festival Jeden svět 2015.
