Lavrov: Jednat o Sýrii bez Kurdů nemá smysl a Krym nevrátíme
Politické řešení konfliktu v Sýrii
NOVÉ
1
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné. Současně řekl, že o účasti Kurdů na rozhovorech by měl rozhodnout zmocněnec OSN Staffan de Mistura a Rusko v této otázce neuplatní právo veta. Na výroční tiskové konferenci dále opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance.
Oznámil také, že Rusko odmítá jakékoli rozhovory o navrácení Krymu, a Ukrajinu obvinil, že podkopává minskou mírovou dohodu, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku.
Mírová jednání o Sýrii v Ženevě měla podle původního plánu začít v pondělí, dosud se tak však nestalo. De Mistura naznačil, že snad bude moci pozvánky rozeslat dnes a odložené rozhovory by mohly začít v pátek 29. ledna. Americký ministr zahraničí John Kerry již dříve uvedl, že je lepší jednání o pár dní odložit, než aby se hned na začátku veškeré úsilí zhroutilo.
Syrská vláda již sdělila, že je připravena se jednání zúčastnit. Opozice to ale zatím odmítá, dokud vláda v Damašku nezastaví bombardování, obléhání některých oblastí a nepropustí vězně, což jsou kroky uvedené v prosincové rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Šéf syrského opozičního vyjednávacího týmu Asad Zubí nevidí nadcházející mírové rozhovory o Sýrii optimisticky. Zubí se arabským médiím svěřil, že má pochybnosti ohledně posledních diplomatických kroků. Přitom prohlásil, že zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura opozici „nemůže klást podmínky“.
Konflikt v Sýrii, který trvá téměř pět let, si vyžádal už více než 250 tisíc obětí. Rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí se zatím nedaří zahájit kvůli trvajícím neshodám bojujících stran.
Spolupráce ano, ale bez vměšování se do vnitřních záležitostí
Lavrov uvedl, že nasazení ruského letectva v Sýrii předvedlo, jak se má bojovat s teroristy, a vedlo k reálné změně situace na bojišti. Některé opoziční skupiny si ale podle něj počínají „rozmarně“ a jednání odmítají.
Ruské bombardéry a bitevníky podporují síly prezidenta Bašára Asada, považovaného za hlavního spojence Moskvy v regionu. Lavrov dnes také zopakoval, že nikdo podle něj dosud nepřinesl důkazy o tom, že by si ruské nálety vyžádaly životy civilistů nebo že by cílily na špatné povstalecké skupiny.
Ruský ministr zahraničí pak opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance, což označil za jednostranné a krátkozraké kroky. Rusko však prý nedovolí Západu, aby jej trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku.
„Jsme připraveni ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, včetně Evropské unie a Spojených států, ale jedině a výlučně na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí,“ prohlásil. Lavrov by prý rád viděl „restart“ rusko-amerických vztahů, které výrazně ochladly po ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na Ukrajině.
Krym nevrátíme!
Šéf ruské diplomacie také řekl, že Moskva odmítá jakékoli rozhovory ohledně navrácení Krymu Kyjevu. Na otázku, jak se mají cítit sousedé Ruska vzhledem k ruské anexi Krymu navzdory ruským závazkům vůči Ukrajině, Lavrov odpověděl, že Rusko se v tzv. budapešťském memorandu zavázalo jedině k tomu, že nepoužije proti Ukrajině jaderné zbraně – a to se nestalo.
Současně vyčetl Kyjevu nasazení armády, letectva a těžké techniky „proti vlastnímu národu, proti těm, kdo neakceptovali puč“, tedy nastolení prozápadní vlády v Kyjevě. Ukrajina podle něj zároveň podkopává mírovou dohodu z Minsku, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku. Ukrajina je také podle ruského ministra nespolehlivá tranzitní země pro export ruského plynu do Evropy.
Lavrov rovněž uvedl, že zpráva britského soudce o smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 otráven v londýnském exilu, vážně zkomplikuje rusko-britské vztahy. Podle vyšetřujícího soudce Roberta Owena byl Litviněnko zavražděn na příkaz ruského státu.
