Neuhlídal desítky miliard, za odměnu půjde do Lucemburku

Definitivně za své vzala představa, že vláda Bohuslava Sobotky má v úmyslu snížit míru korupce. Naopak, hodlá veřejné peníze rozdělovat stejně neprůhledně jako předchozí pravicové kabinety, i když sociální demokraté, hnutí ANO i lidovci ve volební kampani slibovali něco jiného. Takové obvinění by nemělo být vyřčeno lehkovážně. Přesto pondělní vládní verdikt neumožňuje jiný výklad se stejně vysokou mírou pravděpodobnosti.

Vláda v pondělí rozhodla o nominaci českého zástupce u Evropského účetního dvora v Lucemburku. Získal ji Jan Gregor, dlouholetý náměstek na ministerstvu financí. Ministři tak rozhodli, i když jim to šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala výslovně nedoporučil. Není přesně známo, kdo tedy Gregora ve vládě prosazoval, jeho dosavadní šéf Andrej Babiš dokonce veřejně litoval, že přijde o tak schopného pracovníka. Odpovědnost proto nesou rovným dílem všichni ministři.

Ostuda z roku 2012

Gregor není auditorem, jak by se pro práci u Evropského účetního dvora předpokládalo, protože jde o nejvyšší auditní orgán pro dohled nad evropským rozpočtem. Jako svou kvalifikaci uvádí dvacetileté zkušenosti s evropskými financemi. V tom je právě ten problém. Hlavní zkušeností je post šéfa tzv. Platebního a certifikačního orgánu, který posílal v rozpočtovém období 2007-2013 do Bruselu k proplacení účty za evropské projekty. Je proto zřejmě úředníkem nejvíc odpovědným za to, že Česká republika přišla ve zmíněném rozpočtovém období o astronomické částky peněz.

Role Gregorova úřadu spočívala v tom, že převzal od ministerstev a krajských institucí faktury za jednotlivé projekty. Pak měl ověřit, že peníze byly opravdu utraceny ve shodě s evropskými předpisy. Přitom měl využívat výsledky kontrol Auditního orgánu, který sídlí na stejném ministerstvu, a také měl provádět vlastní kontroly.

Dnes už je známo, že Gregorovi úředníci ve shodě s Auditním orgánem všechny nedostatky včetně zřejmých porušení zákona při čerpání evropských dotací dlouhodobě přehlíželi a kryli. V roce 2012 to odhalil Evropský účetní dvůr a Evropská komise obratem všechny dotace pro Českou republiku zastavila. Tím Česko získalo pověst největšího dotačního podvodníka v celé Evropské unii a zároveň se zdrželo čerpání slíbených peněz z Bruselu. To se už Čechům nepodaří dohnat, a také proto část evropských projektů, nejméně v řádu desítek miliard korun, musí uhradit tuzemští daňoví poplatníci.

Pozdravy z Čapího hnízda

Napříště Evropský účetní dvůr nic podobného neodhalí. Gregor se stane členem jeho vedení, a pokud by Česku nějaká opravdu přísná kontrola hrozila, může přinejmenším včas varovat. Vypadá to, že vláda poslala Gregora do Lucemburku přesně s tímto zadáním. Porušování zákonů při čerpání eurodotací v dobách pravicových vlád se mu pokrýt sice nepodařilo, ve vyšší pozici ale bude mít lepší šance přísným kontrolám zabránit. Je pravda, že Gregor musí přežít grilování před kontrolním výborem Evropského parlamentu. Ale i kdyby ho neustál, tak o místo v Evropském účetním dvoře stejně nepřijde, pokud ho Sobotkova vláda podrží.

Ministr Babiš se ostentativně zbavuje odpovědnosti za nominaci svého náměstka Gregora do Lucemburku. Tím nic nezmění na faktu, že se nevlivnějším Čechem při kontrole eurodotací stane dosavadní náměstek člověka, který je zdaleka největším českým příjemcem těchto dotací. Napříště se dá předpokládat, že Evropský účetní dvůr nepřijde zkontrolovat, jestli Farma Čapí hnízdo nebyla dotačním podvodem. Zřejmě ani nikdo nebude zjišťovat, jestli má smysl v Česku podporovat z evropských zemědělských fondů koncerny velikosti Agrofertu, když se v jiných zemích firmy s miliardovým obratem nepodporují. Babišův gigantický střet zájmů expanduje osobou Gregora a se souhlasem celé vlády také do centrálních evropských institucí.