1

Husákovskou generaci střídá havlovská. Proč nejsou jako my?

Patří to už k dobrému zvyku, že si starší generace stěžuje na tu mladší. A zažili to všichni, když byli mladší peskováni těmi staršími. Výhrady pokaždé směřují k tomu samému, počínaje líným vstáváním, přes oblečení, střih vlasů, zájmy, poslouchanou hudbu až ke kvalitě vzdělání. Pravidelným vrcholem těchto litanií jsou útoky na nedostatek zodpovědnosti.

To vše má svou logiku a je to dokladem toho, že společnost se neustále posunuje. Sice nevím kam, nicméně nepřešlapuje na místě. I my autoři Týdeníku ECHO už nepatříme k těm nejmladším a většina z nás je z rodu tzv. husákovské generace, které se otevřely ve věku dospělosti nečekané možnosti. Patříme tedy k lidem, kteří se díky velké společenské změně dostali k neuvěřitelným pracovním příležitostem ve 25 nebo 30 letech, a tedy k odpovědnosti, kterou v tradičních demokratických společnostech nesli lidé minimálně 
o generaci výš.

 

 

Tato rychlá, razantní a skutečně revoluční změna ve společenských sférách, tedy v médiích, na univerzitách humanitního zaměření, v politice, diplomacii, ve státní správě, byla mnohem větší než v exaktních vědách, nebo jak se říkalo ve výrobě. Míra změny se řídila tzv. společenskou angažovaností, nebo naopak neangažovaností, kterou jednotlivé profese vyžadovaly. Pravda, v 90. letech si naše generace říkala, že to má už do důchodu. Obvyklý omyl. Nové poměry nás ale nechaly plavat jen s našimi zkušenostmi, jenže v úplně nových vodách, nových společenských pořádcích, a v mnoha ohledech jsme na začátku, na kterém jsme byli v 90. letech, jen s rozdílem odžitých zkušeností. Věříme totiž v ideály demokracie, soutěž politických stran, ale vůbec není vyloučené, že žijeme v naivních představách a další vývoj společnosti bude směřovat úplně někam jinam, k souboji tematických hnutí a oligarchických skupin.

Mezitím vyrostla v české společnosti nová generace, kterou sociologové nazývají Havlovy děti. Narodily se už do demokratických poměrů a sám prezident Havel do těchto dětí vkládal velké naděje. Měly být odvážné, nekompromisní, kosmopolitní, jazykově vybavené, ideologicky nedeformované a otevřené. Nutno přiznat, že Václav Havel nebyl jejich kmotrem, stejně jako Husák nebyl duchovním otcem nás narozených v 70. letech minulého století. Děti narozené na přelomu 90. let se hodnotově příliš neliší od jejich vrstevníků ze západní Evropy. Diference vznikají jen z lokálních reálií. O sondu do hodnotového sytému nastupující generace se pokusila Lenka Zlámalová, která si k tomu vzala rozsáhlé sociologické výzkumy, jež vznikaly v rámci celoevropského kontextu i vývoje chování v Česku. S tématem opět souvisí Salon, jenž s reprezentanty této generace připravil Vladimír Ševela. K debatě přizval známou mladou televizní moderátorku zrozenou ve víru revolučních událostí, dceru Moniky Pajerové, jedné z vůdčích osobností revoltujících studentů v roce 1989 – Emmu Smetanu, dále občanského aktivistu Josefa Patočku, syna jednoho z lídrů ekologického hnutí a oblíbence Václava Havla Jakuba Patočky, básníka Tomáše Čadu a filmového producenta Tomáše Hrubého. Prostě jsme udělali dost pro vyrovnanost pohledů těch starších, kteří si stěžují na ty mladší. Přitom je předem jasné, co převáží. Mrtví vždycky nakonec ustoupí živým.

/
vydavatel a šéfredaktor

Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.