Nominaci na Havlovu cenu má také Iráčanka, která přežila masakr IS
Čtvrtý ročník ceny
NOVÉ
1
Šanci získat mezinárodní cenu nesoucí jméno bývalého českého prezidenta Václava Havla mají členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová, srbská novinářka a aktivistka Gordana Igričová a Mezinárodní institut lidských práv z Francie. Letošní cena za obranu lidských práv, čtvrtá v pořadí, bude udělena ve Štrasburku 10. října. Finalisty porota vybírala z více než 30 nominovaných.
Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy a jeden ze tří porotců ceny Pedro Agramunt řekl, že letošní ročník ceny je zcela zvláštní, neboť je ve znamení 80. výročí narození Václava Havla, „trvalého symbolu opozice despocii“. „Nic není silnějšího než jedinci, kteří jednají na základě vlastního svědomí,“ řekl s odkazem na Havla. Dodal, že o tomto jeho výroku svědčí i laureáti minulých ročníků Havlovy ceny.
Nadja Muradová je odvážná žena z jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu, uvedl Agramunt. O útoku proti jezídům Nadja promluvila loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy. Dnes je v exilu.
Jezídové jsou náboženská komunita žijící především v severním Iráku. Podle lednové zprávy OSN radikálové z Islámského státu využívají v Iráku jako otroky až 3500 lidí. Jde hlavně o ženy a děti právě převážně z komunity jezídů. V roce 2014 při tažení těchto bojovníků mnoho uprchlíků z řad jezídů zemřelo v horách v okolí Sindžáru na severu Iráku.
Srbská novinářka Igričová už dvě desítky let, od doby balkánských válek, pracuje na vytváření balkánské sítě investigativních novinářů. Je držitelkou několika žurnalistických cen.
Mezinárodní institut lidských práv je francouzské sdružení se sídlem ve Štrasburku. Po celém světě má asi 300 členů včetně univerzit, vědců a aktivistů na poli lidských práv. Založil ho René Cassin (1887 až 1976) z peněz, jež získal s Nobelovou cenou za mír v roce 1968. Cassin byl francouzský politik, právník a soudce. Po druhé světové válce byl jedním z nejvýznamnějších představitelů ochrany lidských práv, podílel se na přípravě textu Všeobecné deklarace lidských práv.
„Když se podíváte na ty, kdo se na práci této instituce podílejí, máte před sebou historii současného pojetí mezinárodních lidských práv v Evropě, jsou to významní vědci, aktivní právníci. Pokud hovoříme o aktivním způsobu obrany lidských práv, pohybuje se to v prostoru, který tito zkušení právníci vytvořili,“ řekl člen poroty Martin Palouš.
Loňskou laureátkou ocenění, jež má vyzdvihnout mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv, je dlouholetá bojovnice za lidská práva v Rusku Ljudmila Alexejevová. Cenu udílí Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Knihovna pořádá tradičně na počest laureáta v Praze mezinárodní konferenci, aby širší veřejnost seznámila s jeho přínosem v oblasti prosazování lidských práv. Ta letošní se skuteční 12. října v Pražské křižovatce.
