Sdružení podalo trestní oznámení na provozovatele billboardů
Billboardy u dálnic
AKTUALIZOVÁNO
Reprofoto: ČT24
Sdružení Kverulant podalo k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně trestní oznámení na provozovatele billboardů, kteří odmítají odstranit reklamní poutače v ochranném pásmu silnic a dálnic a na své inzertní plochy nechali vyvěsit státní vlajky. Podle sdružení se tím dopouštějí obecného ohrožení. Sdružení, které umístění reklamních poutačů u silnic a dálnic kritizuje dlouhodobě, to ve čtvrtek uvedlo v tiskové zprávě.
Odstraněním reklamního obsahu a jeho nahrazením nekomerčním sdělením se část majitelů brání povinnosti odstranit poutače od silnic. Povinnost vyplývá z novely zákona o pozemních komunikacích, podle které mají být odstraněny poutače v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy k začátku září. Do dnešní půlnoci ale trvá zákonná lhůta, kterou mají provozovatelé na jejich odstranění. Část z nich ale už dala najevo, že tak neučiní.
Podle sdružení se ale tito provozovatelé snaží odstraněním reklamy a jejím nahrazením nekomerčním obsahem veřejnosti namluvit, že billboardy tím přestávají být billboardy. „Tím se ale podle Kverulanta staly billboardy ještě nebezpečnější. Vlajka na sebe totiž přitahuje ještě více řidičské pozornosti než obvyklé reklamy,“ dodal ředitel sdružení Vojtěch Razima.
Oznámení jako podezřelé uvádí mimo jiné společnost BigBoard Praha, která patří mezi největší provozovatele reklamních poutačů v Česku, a ostatní provozovatele, kteří zařízení odmítli zbourat.
Oproti tomu společnost JCDecaux, která je jedním z největších provozovatelů venkovní reklamy, se od jednání SPVR a jeho členů zcela distancovala. Své klienty dopředu upozornila na odstraňování poutačů, smlouvy s inzerenty ukončila k 31. srpnu a poutače v termínu odstranila.
Odstranění reklamních poutačů nařizuje novela zákona z roku 2012, podle ní nebudou smět být do 250 metrů od dálnic a do 50 metrů od silnic první třídy. Od silnic první třídy a dálnic by mělo postupně zmizet na 3000 reklamních poutačů ze zhruba 25 000. Nařízení, které je motivováno zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se ale netýká zastavěných území, kde je zároveň nejvíce reklamních ploch.
Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.
