Největší uranový důl v EU může vzniknout na Vysočině
Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s otevřením nového uranového dolu na Vysočině. V místě u Přibyslavi, které se nyní objevilo v aktualizaci dokumentu zvaného „Politika územního rozvoje“, by tak mohl vzniknout největší důl na jaderné palivo v Evropské unii. Lidé z okolí podepisují proti těžbě petici.
Nový uranový důl je nově zakreslen v lokalitě u obcí Brzkov a Horní Věžnice. Pokud změnu „politiky územního rozvoje“ v této podobě schválí vláda, dotčená obec by tomu musela přizpůsobit územní plán. O tom, zda se otevření dolu vyplatí, ale bude kabinet rozhodovat teprve na podzim. Těžbu uranu má totiž v Česku pod palcem státní podnik Diamo a stát by musel případné otevření dolu podpořit stamilióny korun.
Poslední fungující hlubinný uranový důl v Česku (a jeden ze dvou v celé Evropě mimo Rusko a Ukrajinu) v Dolní Rožínce, která se nachází rovněž na Vysočině, bude totiž v nejbližší době uzavřen. Tamní zásoby se ztenčují a světové ceny uranu klesají, takže těžba se nevyplatí. „Těžba skončí asi do tří let,“ potvrdil náměstek ředitele Diama Marian Böhm. Důl v Dolní Rožínce v současnosti vytěží maximálně 200 tun suroviny ročně, v nejlepších časech to bylo třikrát tolik.
Ceny uranu klesly pětinásobně
Obyvatelé z obce Brzkov už několik týdnů proti vybudování dolu podepisují petici. Otevření nového uranového dolu by se citelně promítlo do veřejných rozpočtů, míní Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. Připomíná, že jen do odstranění následků škod po chemickém loužení v uzavřeném dole ve Stráži pod Ralskem vláda slíbila investovat přes třicet miliard korun. Navíc důl podle něj znamená značné riziko pro životní prostředí, zejména podzemní vody.
Čtěte také: Řekněte uranu NE! píše vesnička Sobotkovi
Znovuotevření těžby uranu prosazoval v Jáchymově nedávno i prezident Miloš Zeman. Tyto záměry ale smetly ze stolu argumenty, že by šlo o zcela neekonomickou záležitost. Za posledních pět let klesly ceny uranu z původních sedmi tisíc korun za kilogram až pětinásobně. Očekává se ale jejich růst.
Kromě Dolní Rožínky funguje v Evropské unii už jen jediný hlubinný uranový důl, a to v Rumunsku. Uran z Dolní Rožínky kupuje firma ČEZ coby palivo do jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech, zhruba osmdesát procent uranu ale musí dovážet. U Brzkova a Horní Věžnice je v zemi 3100 tun uranu, což by stačilo na pouhých několik málo let provozu tuzemských atomových elektráren.