V břiše Afriky. Zjistěte, proč tam lidé hladoví

Jídla je dost pro všechny

V břiše Afriky. Zjistěte, proč tam lidé hladovíFOTOGRAFIE
Česká nemocnice Sv. Karla Lwangy v kraji Buikwe na jihu Ugandy, kterou vede Arcidiecézní charita Praha, je převážně pro chudé. Dětští pacienti se zde léčí hlavně s malárií, která je v oblasti velmi častá a imunitní systém podvyživených dětí se jí těžko brání. Místní lékaři zde ošetří asi 25 000 pacientů ročně. Foto: Foto: Tereza Hronová
10
Panorama
Echo24
Sdílet:

Na světě je dostatek jídla pro všechny, přitom 840 milionů lidí trpí hladem a podvýživou. Na příčiny tohoto problému ukazuje na příkladu Ugandy nová výstava fotografií s názvem V břiše Afriky. Pořádá ji Člověk v tísni.

Hlad nezpůsobuje celkový nedostatek potravin, ale nerovný přístup k jídlu. Lidé, kteří hladoví, nevlastní půdu, mají omezené zdroje vody na zavlažování i špatnou infrastrukturu. Bez silnic pro ně není možné dopravit na trh své produkty a jiné si koupit. Roli hraje i to, že nemají kde skladovat sklizeň v neúrodném období a velká část se zkazí. „Obrovskou roli v posledních letech hrají i klimatické změny. Každý ugandský farmář potvrdí, že už není možné předvídat období dešťů tak jako dříve. Výkyvy počasí stojí za horší úrodou i méně výživnými plodinami,“ vysvětluje ze své zkušenosti Kateřina Gabrielová z Člověka v tísni.

V Ugandě navíc hlad a chudoba významně souvisí s tragickou minulostí. Po dvacet let, až do roku 2006, totiž sever země terorizovala Armáda božího odporu generála Josepha Konyho. „Asi milion a půl lidí z vesnic utekl ze strachu před rebely do uprchlických táborů. Místní tak ztratili vztah ke své půdě, starší generace těm mladším nemohly předat znalosti o zemědělství. Přitom právě to živí naprostou většinu Uganďanů,“ říká Kateřina Gabrielová. Dnes se Uganda znovu staví na nohy také díky pomoci neziskových organizací. Pracují tu některé ze sdružení Alliance 2015, jehož součástí je i Člověk v tísni.

Největší podíl hladových je v subsaharské Africe, největší počet pak v Asii a Tichomoří. Paradoxně jsou hladem nejčastěji ohroženi lidé, kteří se přímo na produkci potravin podílejí. Drobní zemědělci, zejména ženy, tvoří až polovinu všech hladovějících. 

Dvacet velkoformátových fotografií nastíní komplexnost problematiky hladu a podvýživy. Výstava bude k vidění v pražské pasáži Lucerna od 1. do 17. října. V rámci středeční vernisáže bude od 18:30 v Malém sále kina Lucerna zdarma promítán dokumentární film Hlad, který objasní to, jak Západ přispívá k chudobě a hladu v rozvojových zemích.

Sdílet:

Hlavní zprávy