Rambo s českými kořeny zachraňuje Barmu

Bývalý americký voják se prodírá barmskou džunglí, kde vojáci bez milosti zabíjejí nevinné vesničany. Nešetří ženy ani děti. Výkřiky umírajících, litry krve, hromady utrhaných končetin a vyhřezlých vnitřností. John Rambo a jeho žoldáci rozstřílejí barmskou armádu a všechny zachrání. A teď realita. 

Dave Eubank, rovněž bývalý americký voják, a další stovky dobrovolníků sdružených ve skupině Free Burma Rangers (FBR) zachraňují životy lidí v oblastech, kde útočí barmské vládní jednotky. Dave celou skupinu v roce 1997 založil. Do České republiky přijel promluvit o své práci na seminář organizovaný Člověkem v tísni a připomenout si vlastní kořeny – jak hrdě říká, je ze čtvrtiny Čech. Přivezl s sebou celou rodinu a spoluzakladatele Free Burma Rangers, barmského medika Eliyu. 

„On je pro mě superhrdina,“ říká o velmi nesměle působícím muži David Eubank. „Řekni, co děláš,“ pobízí svého přítele. „Na jedné misi v Karenské oblasti vojáci stříleli a taky používali nášlapné miny,“ popisuje lámanou angličtinou Eliya. „Šel tam asi sedmnáctiletý kluk. Mina vybuchla, tak jsem mu pomohl,“ vypráví. 

„Ten výbuch tomu klukovi utrhl nohu. Vyletěla i s botou na strom. Ležel na zemi a křičel. Eliya mu zastavil krvácení z tepny, odřízl mu zbytek nohy, přímo na místě, uprostřed džungle. To děcko díky němu přežilo,“ vzpomíná Eubank který vyrostl v Thajsku jako syn amerického misionáře a přidává další příběhy o tom, jak jeho „bratr“, který kdysi „trochu hodně pil“, zachraňuje životy. 

Chtěl nás koupit Stallone

Stejně jako další sta tisíce příslušníků menšinových etnik v Barmě, musel Eliya opustit svůj domov, protože území jeho kmene chce kontrolovat vláda. „Přišli vojáci a museli jsme utéct,“ říká klidně. Podobný osud potkal za uplynulé tři roky 100 000 lidí v Kačinském státě na severu Barmy a 140 000 lidí ve státě Arakan na jihozápadě, kde dnes zuří násilí mezi muslimy a buddhisty. „Lidi utíkali do Thajska, viděl jsem hodně zraněných, chtěl jsem pomáhat, ale neuměl jsem to,“ popisuje, co ho přivedlo k jeho práci. 

Čtyřicetiletý Barmánec absolvoval před téměř dvaceti lety osmiměsíční kurz Lékařů bez hranic. Tomu, že v Česku se na doktora studuje šest let se upřímně zasmál. Dnes školí většinu mediků, kteří pak působí v malých týmech FBR po celé Barmě. Kromě absolventa „pralesní školy medicíny“ je v pětičlenné skupince vždy jeden vedoucí, fotograf, kameraman a člen zaměřující se na práci s matkami a dětmi.

„Všichni podstoupí tvrdý výcvik, pak je pošleme na zkušenou na skutečnou misi a nakonec se vrátí do svého regionu,“ vysvětluje Eubank. Zatímco Elyia školí mediky, Dave předává novým rangerům zkušenosti z armády. Před tím, než v roce 1993 přišel do Barmy jako misionář, byl důstojníkem amerických speciálních jednotek. Mimo jiné bojoval i ve válce v Afghánistánu. „Věci, které jsem se naučil v armádě – pohyb v terénu, navigace, jak se chovat v boji - to všechno se hodí. Do jisté míry jsou tu i stejné ideály. Pomoct utlačovaným, nenechat se zastrašit, plnit úkol, i když jsi v nebezpečí,“ vysvětluje. „Rozdíl je v tom, že náš úkol není bojovat,“ dodává.

Díky videozáznamům z misí, které jsou dostupné na YouTube se o Free Burma Rangers dozvěděli i producenti film Rambo IV. „Volal mi Sylvester Stallone a říkal, že koupí naše filmy,“ potvrdil Eubank. „Nechtěli jsme je prodat, dali jsme jim to. Takže první dvě minuty, záběrů z džungle – ty jsou naše. Ten film ale není nic moc, Rocky je mnohem lepší,“ dodává pobaveně.

„Jdou po každém, kdo je v cestě“

Vládní jednotky útočí na území ovládaná jednotlivými etniky z řady důvodů. Jedním z nich je snaha o ovládnutí celého území Barmy. Svou roli hraje i to, že se bojuje o oblasti bohaté na suroviny a blízké čínským hranicím, tudíž strategicky významné. „Nejhorší je, že nehledají ozbrojeného nepřítele. Jdou po každém, kdo je v cestě. Pokud nemůžou najít vojáka, zastřelí toho vesničana, protože vesničan vojáka nakrmí,“ popisuje Eubank.

V ohrožení jsou i jím vycvičení rangeři. „Když jste FBR a potkáte vojáky, tak vás buď chytnou nebo zabijí. Jednou se stalo, že armáda zajala jednoho z našich. Chtěli po něm, aby je zavedl k vedoucímu týmu. Jenže to byl on sám. Tak je dva dny vodil džunglí. Když mu ti vojáci začali věřit, tak jim řekl, že potřebuje na záchod, oni ho nechali o samotě a utekl,“ popisuje spokojeně. „Dalšího z našich, kterého chytli dva dny mučili. Dokud nezemřel.“

Když vás mučí, není to svoboda

Po dvaceti letech v Barmě Eubank vidí, že politická situace se lepší. Jak uvádí organizace Freedom House, která monitoruje míru svobodu ve většině zemí světa, v Barmě od roku 2011 pokračuje pozvolné uvolňování kontroly nad médii a občanskou společností a postupují jednání mezi jednotlivými etniky a centrální vládou. Významným zlomem, který vnímalo i mezinárodní společenství, bylo propuštění Aun Schan Su Ťij, vůdkyně hlavní opoziční strany Národní liga pro demokracii a vznik civilní vlády.

„Mám rád Su Ťij, snaží se dělat dobré věci, ale je pod kontrolou,“ říká k politickému vývoji Eliya. Není si ale úplně jistý, že je dobré, když je Su Ťij v parlamentu, kde je její strana v menšině. „Vidím to tak 50 na 50. Ale já se o politiku moc nezajímám a politikům nevěřím,“ směje se omluvně. „Je to trochu tak, že stará vláda jenom sundala uniformy, ale cítíme rozdíl,“ doplňuje Eubank. Jako Američan vnímá, že Barma není zemí, kde by mohla fungovat demokracie tak, jak ji zná západní svět.

„Různé kultury mají různé hodnoty, na tom není nic objevného, ale všichni sdílíme nějakou představu o tom, co je důležité, co je morální. Stejné je to s demokracií. Věřím, že tu bude, ale bude jiná. Demokracie, to nejsou dva vlci a ovce hlasující o tom, co bude k večeři. Nesmí to být vláda většiny bez ohledu na menšinu, ta už v Barmě funguje,“ myslí si.

„Naším cílem ale není dát Barmě demokracii. I když by to mohla být cesta, jak dojít k cíli – a tím je pro nás spravedlnost, usmíření, prosperita, mír a svoboda,“ shrnuje Eubank. „Chci jen pomáhat lidem a chci svobodu pro svůj kmen a ostatní etnické skupiny,“ vstoupí mu do řeči jinak spíše mlčenlivý Eliya. „A svoboda je...podle mě to znamená, že se budeme moct organizovat a jednat s vládou. Naše vláda chce ovládat všechno. Třeba máte dům a někdo tam přijde a bije vás a mučí vás. To podle mě není svoboda,“ uvažuje.

Obdivuji Havla a věřím v Boha

Dave Eubank si uvědomuje, že jeho práce je riskantní. Vnímá ji jako poslání od Boha a je jí zcela oddaný. A stejně tak i jeho rodina. „Moje žena je stoprocentní Američanka z Floridy, ale šla sem se mnou a v džungli jsme vychovali i naše děti. Nosili jsme je s sebou. Jsou to pořádný tvrďáci,“ říká Eubank o dívkách s blonďatými loknami a ukazuje, vlajku České republiky, kterou nakreslily. Přivezl si i fotografie s bývalým ministrem zahraniční Karlem Schwarzenbergem, který ho přijal v Černínském paláci, když byl v Česku naposled. Letos Eubank na českém ministerstvu zahraničí hovořil o lidských právech v Barmě se zástupci odboru pro Asii.

„Jsem ze čtvrtiny Čech, moji příbuzní tady bojovali proti nacistům,“ vysvětluje a vyptává se na nového prezidenta, na Václava Havla a další „truthlovers“. „Byli to blázni, ale velmi důležití lidé,“ říká o pravdoláskařích.

Jména prastrýce a pratety Deva Eubanka jsou vytesány na černé desce, která visí na pravoslavném kostelu sv. Cyrila v pražském Resslově ulici. Na jejich připomínku a připomínku českých parašutistů, které v roce 1942 po atentátu na říšského protektora Heidricha zastřelilo v kostele gestapo, absolvoval s celou rodinou seskok padákem. „Eliya byl podle mě první Barmánec, co něco takového zkusil,“ smějí se oba muži. Free Burma Rangers vznikli v roce 1997. Eubank ani Eliya neuvažují o tom, že by skupinu opustili. „S pomocí Boha, budeme dál pomáhat,“ tvrdí svorně.