Odhadovaný růst české ekonomiky dál zpomaluje, „nešťastná“ Trumpova cla by ho výrazně snížila

Česká ekonomika by v roce 2025 měla zrychlit a vykázat růst okolo dvou procent HDP v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 %. Ukazuje to základní scénář dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí. Oproti lednovému odhadu se jedná o zpomalení o 0,3 procentního bodu. Investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky, což snižuje důvěru spotřebitelů i firem. Americká cla, která ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označuje za nešťastná, mohou zpomalit růst české ekonomiky 0,6 až 0,7 procentního bodu HDP, odhaduje MF.

Světová ekonomika pokračuje podle MF v růstu, a to zejména díky slábnoucí inflaci, která podporuje spotřební výdaje domácností. Naopak investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky. Ta snižuje důvěru spotřebitelů i firem a odrazí se na výkonu všech exportně orientovaných ekonomik včetně České republiky.

Podle základního scénáře makroekonomické predikce MF by měla česká ekonomika v roce 2025 zrychlit a vykázat růst kolem 2 % v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 %. Hlavním tahounem bude podle MF letos spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí reálné příjmy. Mírně k růstu přispěje i vyšší investiční aktivita a veřejné výdaje. V roce 2026 se očekává další zrychlení hospodářského růstu na 2,4 %, a to především díky silnější investiční dynamice a oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů. Nejistotou je však dopad zavedení amerických cel na dovozy z Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem ČR.

TÝDENÍK ECHO: Co přinese Trumpova vysoká hra se cly. A rozhovor s prezidentským náhradníkem za Georgesca

„Dopad zahraničně-obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči ostatním zemím se může projevit zhoršeným vývojem eurozóny, která měla být původně zatížena 20% cly, a přeneseně se přes slabší dovozy negativně promítnout i do české ekonomiky. Naše odhady zatím očekávají, že by tento nešťastný krok snížil letošní růst HDP České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ale i tyto odhady jsou zatím jen orientační, protože situace ohledně celních opatření se mění velmi rychle,“ uvedl při prezentaci nové predikce ministr Stanjura.

Zmíněný základní scénář počítá se zavedením cel na automobily, jejich součástky, na ocel a hliník dovážené do USA. Nově ohlášená univerzální cla na veškeré zboží směřující do USA nejsou v predikci zohledněna. Kromě toho, že byla oznámena po uzávěrce dat predikce, jejich přesná trvalejší podoba, právní opora i reakce ostatních zemí zatím zůstávají nejisté. Proto jsou podle MF analyzována v samostatné části predikce. Stanjura dodal, že podle dubnové predikce se řídí mimo jiné výdaje na obranu a byl by proto hazard do ní cla zařídit, když není jasné, jakou budou mít cla podobu.

„Na ceny v České republice by tato situace neměla mít bezprostřední dopad. Mírně by však mohla zvýšit nezaměstnanost. Naopak nadále v roce 2025 očekáváme růst reálných mezd,“ dodal ministr Stanjura.

Rizika vývoje se v posledních dnech prohloubila

Inflace podle MF zpomaluje, zůstává ale ovlivněna řadou protichůdných faktorů. „Na začátku roku 2025 se meziroční inflace pohybovala mírně pod hranicí 3 %. V průběhu roku by měla dále klesat, zejména díky pokračující restriktivní měnové politice a poklesu cen ropy na světových trzích. Protiinflačně bude působit také mírné posílení koruny a nižší ceny energií. Na druhou stranu se očekává, že inflaci budou tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také zdražování služeb včetně nájemného,“ uvádí MF v prognóze. Průměrná roční inflace by se tak měla letos ustálit na 2,4 %, v roce 2026 pak mírně klesnout na 2,3 %.

Stanjura uvedl, že se vláda s Českou národní bankou shoduje, že americká cla by byla letos rozpočtově neutrální a příští rok by působila spíše protiinflačně, proto s nimi ve výpočtu inflace nekalkulují.

Trh práce zůstává podle napjatý, reálné mzdy by měly letos růst. „Trh práce nadále trápí nedostatek pracovní síly, což brání výraznějšímu zpomalení růstu mezd. Přestože některá průmyslová odvětví čelí problémům, míra nezaměstnanosti by se letos měla udržet kolem 2,6 %. V roce 2026 by pak mohla mírně klesnout na 2,5 % díky pokračujícímu oživení ekonomiky. Růst mezd i platů tak zůstane výrazný, což se promítne do dalšího zvýšení reálných výdělků – jak v letošním, tak i v příštím roce,“ říká MF.

PODCAST: Koho ještě odstaví od voleb? Koho ještě zavřou?

Veřejné finance skončily v roce 2024 se schodkem 2,2 % HDP. Oproti předchozímu roku se deficit snížil o 1,5 procentního bodu, a to díky konsolidačním opatřením, ukončení výdajů spojených s energetickou krizí a mírnému ekonomickému oživení. Strukturální schodek se zlepšil na −1,9 % HDP. Veřejný dluh dosáhl 43,6 % HDP. Pro rok 2025 se očekává obdobný výsledek hospodaření, zadlužení by však mohlo mírně vzrůst na 44,5 % HDP.

Rizika vývoje se podle MF v posledních dnech prohloubila. „Protekcionistická opatření Spojených států amerických by prostřednictvím našich hlavních obchodních parterů mohla snížit růst české ekonomiky až na cca 1,6 % v tomto i příštím roce. Dalším rizikem je obecně slabý hospodářský růst Německa. Pozitivní vliv by však mohly mít změny v německé rozpočtové politice, které umožní vyšší investice například do obrany a infrastruktury,“ dodávají analytici v predikci.