Strašení brexitem: přijde demise Camerona, chaos a ekonomické potíže

Referendum o případném vystoupení Británie z EU, které se uskuteční ve čtvrtek 23. června, má zjistit aktuální stanovisko Britů k této otázce. V případě, že by zvolili setrvání v EU, začne ihned platit dohoda, kterou premiér David Cameron vyjednal v EU na začátku letošního roku. Agentury také popisují, co by se naopak stalo po brexitu.

Jaké jsou hlavní body Cameronovy dohody?

- Imigranti z jiných unijních zemí budou na nově narozené potomky dostávat přídavky v závislosti na životní úrovni jejich země původu. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020. Cameron chtěl přídavky zrušit úplně.

- Po dobu sedmi let bude Spojené království moci využívat takzvaný mechanismus „záchranné brzdy“, tedy omezit výplatu sociálních dávek imigrantům z jiných zemí EU až na čtyři roky v případě velké zátěže pro sociální systém. Toto omezení by podle Camerona mělo přispět k tomu, že Británie stane pro imigranty méně vyhledávanou zemí. Podle kritiků to moc vliv mít nebude.

- Cameron zcela vyloučil přijetí eura a zajistil opatření, na základě kterých státy, které euro nepřijaly, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám.

- Také zajistil ochranná opatření pro sektor finančních služeb s cílem zabezpečit, aby na ně nemohla být aplikována regulační opatření eurozóny.

- V unijních smlouvách bude uvedeno, že Británie se nemusí podílet na další politické integraci neboli „stále těsnější Unii.“

- Británie také v budoucnu nebude muset poskytovat peníze na řešení případných problémů eurozóny. Nečlenské státy eurozóny mohou vznést námitku proti její politice, mají-li dojem, že je poškozuje. Problémem se pak bude zabývat Evropská rada.

- Cameron také vyjednal mechanismus „červené karty“ – normou navrženou Evropskou komisí se může mimořádně zabývat Rada EU, pokud vznese námitku dostatečný počet národních parlamentů.

Možné scénáře a dopady případného brexitu v Británii podle zahraničních agentur:

Demise britského premiéra Davida Camerona

Sám předseda vlády David Cameron dal sice najevo, že ve funkci zůstane i v případě, že se Britové vysloví pro brexit, podle některých hlasů z jeho strany by ale premiérova pozice byla neudržitelná. Jiní zase tvrdí, že brexit by Cameronovu pozici naopak posílil, neboť se očekává pád libry a nikdo si nebude přát další nestabilitu způsobenou odstoupením premiéra. V každém případě podle hlasů z tábora konzervativců zůstane strana bez ohledu na výsledek referenda rozdělená. Kritici mezi toryi premiérovi vyčítají, že přesvědčoval Brity pomocí zavádějících, ba dokonce lživých argumentů. Camerona za kampaň kritizovali například bývalý starosta Londýna Boris Johnson, který je podle agentury AFP přirozeným možným nástupcem Camerona.

Ohrožená jednota Velké Británie

Předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová již varovala, že případný odchod Británie z Evropské unie by mohl vyvolat nové referendum o nezávislosti Skotska. Zdůraznila také, že mnoho lidí v roce 2014 hlasovalo pro zachování svazku s Londýnem, neboť si přálo zůstat v EU. Skotové tehdy poměrem 55 ku 45 procentům odmítli nezávislost. V případě brexitu by podle Sturgeonové výrazně vzrostla podpora skotské nezávislosti. Oříškem by také bylo Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republiku a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru. „Říkám bez stínu pochyb, že špatný výsledek 23. června bude mít dopad na naši unii (britských ostrovů). To znamená, že v hlasování jde o samotnou jednotu Spojeného království,“ řekl například bývalý konzervativní premiér John Major.

Chaos v EU

Po brexitu se odchod Británie z EU bude řešit podle poměrně obecně formulovaného padesátého článku závěrečných ustanovení smlouvy o EU. Znamená ovšem kromě jiného, že po 23. červnu nepřijde pro Brity ani EU nějaká okamžitá a přelomová změna. Podle článku 50 se poté, co Londýn ostatní země osmadvacítky o svém záměru odejít informuje, začne dojednávat dohoda o přesných podmínkách vystoupení. Až při těchto jednáních tedy bude vznikat představa o další podobě vztahů mezi britskými ostrovy a „zbývající“ EU, včetně tak zásadní věci jako je další přístup na jednotný trh. Už nyní Britové nejsou součástí schengenského prostoru či eurozóny, o nich tedy nutné mluvit nebude. Země ale v unii skončí až okamžikem vstupu dohody v platnost nebo – pokud se ji nepodaří včas dojednat – dva roky poté, co by oznámila záměr odejít. Podle agentury AFP také může hrozit to, že by o vystoupení z EU mohly začít uvažovat i další unijní země.

Potíže britské ekonomiky

Prakticky všechny odborné britské i mezinárodní hospodářské organizace (britská centrální banka, MMF, OECD, agentura Bloomberg a další) tvrdí, že britskou ekonomiku případný brexit výrazně zasáhne. Jako poslední se k této záležitosti vyjádřil britský ministr financí George Osborne, který očekává, že brexit by britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu, v jakém by HDP bylo, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU. Prohlásil také, že očekává prudký růst inflace a až osmnáctiprocentní snížení cen bytů a domů. Podle finanční skupiny HCBS by po brexitu mohla také až o 20 procent oslabit libra.

Migrace

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU. Unijní představitelé se už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla nedávno zveřejněná čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace – tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců – loni činila 300.000 osob. Jen ze zemí Evropské unie přibylo loni 180.000 imigrantů.