Česko musí změnit přístup, varuje expert na energetiku
Energetika
ROZHOVOR
ČEZ bude menší, méně významný, ale stále důležitý. Změní strategii, díky podílu v distribuci ale má šanci nahradit budoucí výpadek centrální výroby elektřiny. Jasnou budoucností energetiky je decentralizace, vynucená zdola spotřebitelem. Klasické zdroje ustoupí slunci, větru, kogeneraci a úschově elektřiny. Její realita je blíž, než si myslíme, říká v exkluzívním rozhovoru pro Roklen24 expert na energetiku Michal Šnobr.
R24: Jak se díváte na současné dění v energetice? Z dlouho stabilního odvětví je sektor plný změn, nestability, zatížený nízkými cenami elektřiny, otazníkem nad trhem povolenek, změn strategií. S novou koncepcí přišel ČEZ: co nejvyšší efektivita klasických zdrojů, akvizice i řešení pro energetickou soběstačnost.
Jasnou budoucností elektroenergetiky je decentralizace. To znamená přiblížení výroby elektřiny místu její spotřeby. Tento proces čerpá a bude čerpat sílu ze zvyšující se poptávky po soběstačnosti a vidině dlouhodobějších úspor ze strany všech kategorií spotřebitelů. Decentrální energetika je a bude více „sexy“ zvláště ve spojení s rozvojem obnovitelných zdrojů a levnější cenou. Poptávka bude o to silnější, o co více byli spotřebitelé v minulosti vláčeni zájmy velké energetiky. Přínosem budou nižší ztráty při přenosu elektřiny. Nutností investice do distribuční soustavy. Výzvou sladění variabilní výroby elektřiny ze slunce a větru s fluktuující poptávkou.
R24: Takže podle Vás místo zlomku Temelína malá domácí elektrárna?
Nejde o náhodný proces a jeho motorem jsou změny motivované „zdola“ – spotřebitelem. Jsou podpořené zásadním pokrokem technologií a klesajícími cenami OZE, rozvojem a postupným zlevňováním konceptů skladování elektřiny i významným rozšířením možností uplatnění mikrokogenerací na plyn. Dnes jsou řešením už i pro rodinné domy. S rozvojem decentralizace v energetice budou mít politici a státní úředníci na vývoj v elektroenergetice stále menší vliv. Dnes ještě dokáží přicházejícím změnám efektivně překážet, zdržovat, situaci komplikovat a navyšovat tak uměle rizika tohoto procesu. V delším horizontu rychlému rozvoji decentralizace energetiky už ale nezabrání.
R24: Jenže souběžně s Vámi popsaným scénářem se bavíme o dostavbě Temelína, Dukovan, modernizaci uhelných zdrojů, levném uhlí ze Spojených států v evropských elektrárnách.
Investiční cyklus klasických konvenčních zdrojů, který „tvaroval“ elektroenergetiku Evropy posledních čtyřicet let, ale končí. Většina uhelných a jaderných elektráren vybudovaných v Evropě v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století, mnohdy i dříve, nyní dožívá. Část z nich bude obnovena, ano, probíhají retrofity uhelných elektráren, části z nich ještě bude prodloužena životnost, například u elektrárny Dukovany. Některé zdroje budou nahrazeny, příkladem je uhelná elektrárna Ledvice. Část z nich dožila a další mají před sebou životnost jen několik následujících let. Zainvestovány budou i zcela nové elektrárny, v ČR je příkladem paroplynová elektrárna Počerady. V elektroenergetice bude Česko ještě dlouho žít z „majstrštychu“, kterým se stalo dokončení jaderné elektrárny Temelín v roce 2002 za z dnešního pohledu těžko uvěřitelných 100 miliard korun, i když dodnes vlastně česká energetika tento výkon nevyužívá a kompletně elektřinu odpovídající výrobě v Temelíně každoročně exportuje.
R24: Co je podle Vás „dlouho“?
Velké centrální elektrárny nemohou z energetiky zmizet hned a ani rychle. Ještě desetiletí budou hrát klíčovou roli. Nicméně jejich podíl na pomyslném koláči pokrytí poptávky po elektřině bude postupně klesat. V některých zemích rychleji, jinde pomaleji. O část koláče připraví velké energetiky úspory, požadavky na vyšší energetickou účinnost, pokračovat v tomto procesu bude rozvoj decentralizace, který bude zrychlovat. Z pohledu velkých energetik na tom nic nezmění ani možný růst spotřeby elektřiny, například ve spojení s očekávaným rozvojem elektromobility. Rozvoj OZE, zejména solární a větrné elektrárny, charakterizuje pokračující pokles investičních nákladů. To znamená rychlý pokles výrobních cen elektřiny plus zkracování investičního cyklu. Výsledek začíná být vůči ceně elektřiny z nově postavených klasických elektráren silně konkurenční. Cena solárních panelů za posledních pět let klesla na čtvrtinu proti ceně roku 2009. Elektřina z on shore větrných elektráren je už plně konkurenční nyní.
R24: V českých podmínkách je vedle solárních zdrojů rozjetá kogenerace.
Ano. Plně využívá kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a díky tomu se její účinnost posouvá až na 96 %. I dnes už existují řešení pro rodinné domy a snižují tak odběr centrální energetice. Právě na tom je postaven ekonomický princip decentralizace: vlastní výroba nahradí, jinak řečeno ušetří, odběr elektřiny z distribuční sítě. Co je důležité, výroba z decentrálních zdrojů tedy nestojí ekonomicky proti ceně silové elektřiny z klasických elektráren, ale konečné ceně elektřiny včetně ceny distribuce, přenosu, příplatků za OZE.
R24: Na co obnovitelné zdroje elektřiny jasně narážejí, je skladování elektřiny
Reálné koncepty jsou blíže, než si myslíme. Pro uskladnění menšího objemu elektřiny a na kratší dobu to budou Li-ion baterie uplatnitelné především v domácnostech, rodinných domech a pro rozvoj elektromobility. Zlom se všeobecně čeká díky technologickým pokrokům a výrazným investicím do vývoje již kolem roku 2020. Až to bude vycházet … tempo decentralizace zrychlí. S baterií a solární elektřinou se soběstačnost rodinných domů může zvednout ze současných 30 až 35 procent někam k 65 až 70 procentům.
R24: Český trh s elektřinou jednoznačně následuje německou burzu. Energetická koncepce stojí, a nová bezesporu také stát bude, na jádru. Německý obrat, rozdmýchaný Fukušimou 2011, nenásleduje…
Jenže Česko nemá na výběr a musí následovat německou energetickou koncepci. Němci prostě jsou lídrem revolučních změn v elektroenergetice. S nadsázkou je Česko z pohledu elektroenergetiky „jen“ další spolkovou zemí Německa. Částečně si za to můžeme sami. Jsme otevřený a vysoce exportní trh, závislý na cenotvorbě Německa. Částečně je tato závislost daná geografickou polohou ČR a Německa, ale rozvoj čistě české energetické koncepce bez ohledu na vývoj té německé je slepou uličkou!
R24: Nemáme ale o dost jiné podmínky, než Německo?
Postoj MPO k jaderné strategii, která má zásadně ovlivnit energetickou koncepci ČR, je pro ČR katastrofou. Další a další verze jen opakují jediné řešení. Stavbu velkých jaderných zdrojů. Mění se jen „omáčka“ zdůvodňující tuto zdánlivou nutnost. V tajném dokumentu, ze kterého čerpá Petr Holub pro ECHO24 je dle tohoto zdroje doslova napsáno: „Doporučuje se, aby vláda uznala kritický stav na trhu s elektřinou a s ohledem na potřebu nových kapacit vytvořila podmínky pro návratnost nové výstavby.“ Novou výstavbou mají být čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jak se dá nazvat například stav polské elektroenergetiky, pokud je v ČR kritický stav?
R24: Co je kritický stav?
Český trh není v krizi. Česko exportuje každoročně okolo 18 TWh elektřiny, více než vyrobí JE Temelín. Aktuálně dokončuje plnou obnovu flotily hnědouhelných elektráren za téměř 250 miliard korun, v rezervě má zcela novou paroplynovou elektrárnu o výkonu 840 MW a v posledních pěti letech nám v ČR navýšením výkonu všech jaderných bloků na Dukovanech a Temelíně vyrostla zbrusu nová jaderná elektrárna o výkonu téměř 450 MW. Česko je nyní zabezpečené minimálně do roku 2035. Vláda ČR by se měla rozhlédnout po Evropě.
R24: Bavíme se o vysoké nákladnosti jádra. Máme ale vedle něj reálné jiné alternativy? Kde?
Jádro je možností, alternativy ale jsou. Zástupci vlády nemohou „jen“ jezdit do Bruselu schvalovat cíle EU a doma se tvářit, že Německo přechytračíme. Němci investují to technologického rozvoje nových konceptů v elektroenergetice obrovské peníze, o správnosti své volby již nepochybují, jsou deset let před ČR. V horizontu deseti let, až začnou odpadat nejdražší dotace na OZE z počátku jejich rozvoje, se Německu otevře prostor pro vytlačení „špinavé“ uhelné energetiky. Dost možná to bude konec epizody jejich současného boomu, který se otevřel se stále nefunkčním trhem CO2 povolenek a klesajícími cenami uhlí. OZE, baterie a další koncepty skladování elektřiny plus rozvoj plynových kogenerací a malých a mikrokogenerací zdola změní trh. Česko musí změnit přístup! Paleta možností se otevírá, nikoli uzavírá k jedinému řešení – stavbě velkých jaderných bloků. Reálné jsou do budoucna i menší jaderné zdroje nebo jaderné elektrárny nové generace. Změnit se musí i ČEZ. Musí se připravit na novou dobu. Bude menší, méně významný, ale stále důležitý. Trhu „odevzdaný“ spotřebitel se stane sofistikovaný. Tomu bude muset ČEZ v budoucnu nucen přizpůsobit svou strategii a přístup. Díky podílu v distribuci má ale ČEZ šanci „nahradit“ budoucí výpadek spojený s centrální výrobou elektřiny.
Od roku 1998 působí Michal Šnobr jako externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky, které se intenzivně věnuje posledních deset let. Je aktivním investorem, minoritním akcionářem ČEZ a dlouhodobě se podílí na významných obchodech skupiny J&T nejen v oblasti energetiky. Michal Šnobr má více než dvacet let zkušeností na kapitálovém trhu, na kterém působí od druhé vlny kuponové privatizace. Byl spoluzakladatelem úspěšné makléřské společnosti AKRO Capital. Dnes se kromě energetiky věnuje také vlastnímu podnikání v oblasti cestovního ruchu, správě a investicím do nemovitostí včetně vlastní developerské činnosti, zemědělství a také výrobě kontejnerových staveb. Je spoluzakladatelem a významným donátorem Nadace člověk člověku, která podporuje projekty v oblasti výchovy, vzdělávání, sportu, zdravotní péče a využití volného času dětí a mládeže, zároveň poskytuje pomoc i handicapovaným a sociálně znevýhodněným lidem. Michal Šnobr je absolventem ČVUT Praha, oboru Ekonomika řízení stavebnictví. Michal Šnobr vystoupí v diskusním panelu k energetice na prosincové CFO Outlook konferenci pro CEO, CFO, majitele firem i management. Zásadním změnám předchází chaos. Jsme na prahu "revoluce" v energetice? Co uvolnilo stavidlo roky tak "stabilního" sektoru? Technologický pokrok ve výrobě ale i distribuci a skladování elektřiny, zdola (spotřebiteli) tlačená decentralizace. Jak se změní energetiku v následující dekádě? Jak bude vypadat evropská a česká energetika po roce 2030? Mohou v energetice Češi ignorovat vývoj v Německu? 4. prosince 2014 v Holiday Inn v Praze.
