Nový nezvaný host

Stojí za dvacetinásobným nárůstem výskytu těžkých vrozených defektů nově se šířící zika virus? Exotická choroba se vydala na pochod světem.

Virus táhne Jižní Amerikou

Zika virus znali donedávna jen experti na tropickou medicínu. Není to žádná „horká novinka“ na poli epidemiologie, jako třeba virus MERS. Objeven byl už v roce 1947 v krvi makaků žijících v pralese Zika poblíž ugandského města Entebbe. Zika virus vyvolává onemocnění podobné těžké chřipce provázené vyrážkou. Někdy se choroba projevuje i silnými a bolestivými otoky kloubů. Lékaři zaznamenávali nákazu tímto virem spíše jen ojediněle v Africe a Jihovýchodní Asii. V roce 2007 se virus objevil na mikronéském ostrově Yap. Nikdo netušil, že je to počátek jeho velké cesty. V roce 2013 se jím nakazili obyvatelé Francouzské Polynésie, o rok později už sužoval obyvatele Cookových ostrovů, Nové Kaledonie a Velikonočního ostrova. Vloni začal tažení Jižní Amerikou. V květnu byly diagnostikovány první případy v Brazílii, v říjnu hlásila první onemocnění Kolumbie, v prosinci Portoriko. Počátkem letošního roku už zaznamenali první případy na jihu USA.

Donedávna byl zika virus „rarita“, nikdo se jím moc nezabýval a věda o něm ví nepříjemně málo. Zdá se jisté, že ho přenášejí komáři. V zemích, kde se zika virus šíří, jsou zřejmě komáři rodu Aedes, jako např. komár tropický (Aedes aegypti). Ten roznáší i mnohé další viry, např. virus žluté zimnice či západonilské horečky. O tom, že umí rozpoutat rozsáhlé epidemie, přesvědčil opakovaně při roznášení virů horečky dengue a horečky chikungunya. V roce 2015 zachvátila epidemie horečky dengue celou Latinskou Ameriku. Ukazují se i alternativní cesty nákazy. V jednom případě je prokázán přenos pohlavním stykem. Ve Francouzské Polynésii bylo na zika virus pozitivních 3% dárců krve, což je alarmující číslo.

Závažné následky

Zoologické jméno přenašeče komára tropického svádí k dojmu, že my obyvatelé mírného klimatického pásma jsme před komárem a jím přenášenými viry v bezpečí. Tento komár se dnes vyskytuje v celém Středomoří – od Turecka až po Portugalsko. Jeho výskyt je znám i z Nizozemí a historicky žil i v Británii a francouzské Bretani. V severní Itálii už vyvolal před osmi lety malou epidemii horečky chikungunya.

Zkušenosti se současným šířením zika viru jsou znepokojivé. Některým nemocným ve Francouzské Polynésii poškodil virus periferní nervstvo a vyvolal u nich Guillain-Barré syndrom. Ještě znepokojivější zprávy přicházejí z Brazílie, kde v roce 2015 zaznamenali více než 3500 případů mikrocefalie – vrozené vývojové poruchy, při které se rodí děti s neúměrně malou hlavou. Počet případů mikrocefalie se tak skokově zvýšil na dvacetinásobek obvyklého výskytu.

Je zřejmé, že virus dokáže projít lidskou placentou a proniknout v těle matky do organismu plodu. U dvou těhotných brazilských žen byla při mikrocefalii plodu zjištěna přítomnost zika viru v plodové vodě. Brazilské zdravotnické úřady uvádějí, že minimálně 80% žen, kterým se narodilo dítě postižené mikrocefalii, vykazovalo během těhotenství příznaky nákazy zika virem. U zika viru byla také prokázána schopnost množit se v nervovém systému obětí. To vše dělá ze zika viru v narůstajícím počtu případů mikrocefalie „podezřelého číslo 1“.

Lékaři jsou zatím bezradní. Momentálně mají problémy i s diagnostikou nákazy zika virem. Tradiční metoda detekce protilátek, které si lidský organismus proti viru vytvořil, nemá dostatečnou spolehlivost, protože si plete protilátky vytvořené proti zika viru s protilátkami vznikajícími v těle lidí infikovaných viry horečky dengue či žluté zimnice. Obě choroby jsou v Brazílii tak hojné, že nákazu zika virem pro diagnózu „maskují“. Zatímco nákaza nastávající matky zika virem je pro dítě zřejmě vysoce riziková, nákaza horečkou dengue či žlutou zimnicí plod v těle matky většinou tak těžce nepoškodí. Odhaduje se, že v roce 2015 se jen v Brazílii nakazilo zika virem od 0,5 do 1,5 milionu lidí.

Není lék, není vakcína

Záhadou zůstává, proč se virus „zbláznil“. Když v roce 2007 zachvátil Yap a přilehlé ostrovy, nakazil tam tři čtvrtiny tamějšího obyvatelstva- bezmála 30 000 lidí. Nikdo z nich ale na onemocnění neumřel a také skoro nikdo nebyl hospitalizován s vážnějšími zdravotními problémy. Ve Francouzské Polynésii už nezůstávalo onemocnění bez následků a Brazílie nyní vyhlásila stav pohotovosti, protože s tamějším vrcholícím létem nabírá epidemie na síle a následky jsou alarmující.

Zatím není proti zika viru k dispozici ani vakcína ani specifický lék. Výzkum na tomto poli nebyl ani nijak zvlášť podporován, protože zika virus považovaly grantové agentury za „okrajové téma“. To se teď samozřejmě od základu mění.

Asi by nebylo nejšťastnější, kdybychom nově se objevující infekční choroby brali jako „okrajové téma“ jen proto, že momentálně „řádí“ kdesi daleko za oceánem. Dnešní globalizovaný svět je pro nové infekční choroby nepříjemně malý. Ostatně už v létě se do Brazílie vydají zástupy turistů, aby si užili podívané na olympijské hry v Rio de Janeiro. Kdo ví, jaké „suvenýry“ budou odtamtud rozvážet při návratech domů?