1

Bez státní kapačky. Gazeta Wyborcza bojuje o přežití

Témata: ,

Loňské parlamentní volby v Polsku rozvířily nejen politickou scénu našeho souseda, ale zjevné otřesy zažívá také tamní mediální svět. Nutno podotktnout, že problémy, které od počátku vlády Práva a spravedlnosti vykazuje největší polský seriózní deník Gazeta Wyborcza, jsou poněkud větší, než by bylo u periodika, jehož existence by neměla být spojena s tím, kdo zrovna vládne, zdrávo. Konkurenční média si už kladou kousavé otázky, zda tento list dokáže přežít „bez státních dotací na volném trhu“ a šéfredaktor polské edice měsíčníku Forbes se na sociálních sítích po posledních událostech v redakci zamýšlí, jestli se v deníku nezbláznili, anebo je jejich situace natolik závažná, že si to ostatní jen stěží dokážou představit.

Gazeta Wyborcza (GW) vznikla v roce 1989 jako oficiální list Solidarity. Deníku, který od svého zrodu řídí bývalý disident Adam Michnik, se v 90. letech a na počátku nového tisíciletí podařilo ovládnout a určovat tón veřejného mínění široce pojatého středu. Poslední roky však význam periodika postupně klesal, redakce se názorově posunula hodně nalevo a politicky se sblížila s Občanskou platformou. V době, kdy o Polsku rozhodovala právě tato strana, se GW namísto toho, aby se dívala na ruce vládě, dennodenně strefovala do opozice. Pozice „být za každou cenu proti Právu a spravedlnosti“ se stávala stále více zřejmá, a když už se vědělo, že nové obsazení polského Sejmu zásadně změní poměry v zemi, připomínala nálada v listu hysterii.

Krátce po volbách jeden z redaktorů GW dramaticky vyzýval na sociálních sítích čtenáře, aby si objednávali předplatné, protože situace vydavatelství „je finančně obtížná, a může být ještě hůř.“ A taky bylo. V červnu ještě fond napojený na miliardáře George Sorose koupil akcie vydavatelství, čímž se stal čtvrtým největším podílníkem, avšak výraznější vliv to na chod vydavatelství nemělo a na podzim byla ohlášena restrukturalizace. Vydavatelství propustilo 135 stálých zaměstnanců, většinou z redakce GW, a z dvaceti lokálních příloh jich zůstalo pouze sedm. Poslední zprávy hovoří o tom, že se bude propouštět i nadále. Další škrty v rozpočtu se dotknou i zpravodajů z Bruselu, Washingtonu a Moskvy. Největší polský seriózní deník tak bude od prvního čtvrtletí následujícího roku bez zahraničních korespondentů. Nabízí se otázka, co způsobilo obtížnou finanční situaci vydavatelství.

Tento měsíc byly zveřejněny tabulky prodejů polských deníků za říjen. Historická změna se odehrála na druhé pozici, kde „vždy“ stříbrnou GW překonal Super Expres, čímž první dvě místa obsadily bulvární plátky. Prodeje tisku se ovšem propadají již několik let a zeštíhlování redakce probíhá v radikálním tempu, které neodpovídá stupňovitému poklesu zájmu čtenářů. Kamenem úrazu se očividně stala změna vlády.

Po příchodu Práva a spravedlnosti k moci GW nemůže spoléhat na hojný počet předplatitelů v podobě státních firem a institucí, a především pak na početnou inzerci těchto subjektů. Vzpomínám si, jak v jednom z ranních pořadů televize Republika Bronisław Wildstein listoval deníkem a prakticky na každé straně se objevila reklama financovaná z veřejných zdrojů. Zpráva jedné z parlamentních komisí ukázala, že vláda Donalda Tuska bohatě dotovala GW. V letech 2008–2012 celá polovina inzerce v denících šla do GW a činila od 4 miliónů až po skoro 11 miliónů zlotých ve volebním roce. Konzervativní think-tank Klub Jagieloński se zaměřil na období 2010–2014 a zahrnul do výpočtů také kancelář prezidenta, ta z celkového rozpočtu na inzerci posílala přes 60 % právě k vydavateli GW, kancelář Senátu dokonce přes 70 %. Ani státní podniky nešetřily a během osmi let vlády Občanské platformy bohatě inzerovaly v GW, která tak inkasovala desítky miliónů. „GW dostávala mnohem větší finanční injekci z veřejných zdrojů než konkurenční média. Mám dokonce dojem, že celá její ‚mediální síla‘ vznikla za velkého přispění peněz daňových poplatníků. Nyní přichází realita. Ukáže se, jak je na tom tento deník bez státní kapačky,“ řekl pro týdeník Do Rzeczy Tomasz Wróblewski, bývalý šéfredaktor deníku Rzeczpospolita nebo týdeníků Newsweek Polska a Wprost.

Finanční problémy jednoho z polských deníků by na první pohled českého čtenáře příliš zajímat nemuseli. Celá situace má ovšem ještě jeden zásadní aspekt, který již vliv na českého čtenáře respektive na jeho pohled na dění za našimi severními hranicemi má. Pokud se totiž rozhlédneme po informacích, jež přinášejí o Polsku domácí média, bude hlavním nebo dokonce výhradním zdrojem mnoha zpráv právě Gazeta Wyborcza nebo zahraniční agentury, které své závěry staví na údajích tohoto listu. Proto k nám od našich sousedů přichází tak často katastrofické zvěsti, které ale nejsou postaveny na příliš silných základech. O tom svědčí třeba předvolební průzkumy, ve kterých má vláda stále 30 a více procent a lídry důvěryhodnosti jsou prezident a premiérka.

O politizaci médií nás ostatně může přesvědčit slova samotného šéfredaktora GW Adama Michnika, který na jednom z opozičních protestů prohlašoval, že „nejdůležitější je nyní ukončit vládnutí Práva a spravedlnosti“. V pojetí některých se tak očividně mění role médií, které se mají aktivně zapojit do politického boje a ne „pouze“ kriticky reflektovat skutečnost. Výroky šéfredaktora největšího polského seriózního deníku by měli brát v úvahu všichni, kdo dnes čtou a zajímají se o Polsko. Boj o svobodu a demokracii může být totiž ve skutečnosti spíše bojem o udržení vlastní finanční stability.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.