Průměrná mzda v Česku prudce vzrostla. Přesáhla 29 tisíc korun
Růst průměrné mzdy
AKTUALIZUJEME
4
Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2074 korun. Reálně, bez zahrnutí inflace, se jejich měsíční výdělek zvýšil o 5,3 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.
Růst předčil odhady analytiků. Očekávali, že průměrná mzda stoupla o 6,4 až 6,8 procenta. Reálný růst odhadovali na 4,6 procenta.
Růst průměrné mzdy tak překonal očekávání finančních trhů i ČNB, nicméně podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče situace v české ekonomice a na tuzemském trhu práce vyznívá ve prospěch robustního růstu mezd celkem jednoznačně. „Silný mzdový růst je argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB, tedy pro další růst úroků ve zbytku letošního roku, a to možná již na zářijovém zasedání bankovní rady ČNB,“ uvedl.
Růst průměrné mzdy o 7,6 % znamená nejsilnější meziroční růst od prvního čtvrtletí roku 2008 a růst reálné mzdy, jenž činil 5,3 %, je pak nejsilnější od prvního čtvrtletí roku 2007. „Právě růst reálné mzdy je tou podstatnou zprávou, která potvrzuje, že příjmy domácností nyní výrazně rostou a s tím se také zvyšuje schopnost domácností zvyšovat spotřebu, Při pohledu na vývoj české ekonomice, kde zaměstnavatelé mají problém nalézt potřebnou pracovní sílu a kde stále přicházejí nové zprávy o růstu platů ve veřejném sektoru, lze i nadále očekávat svižný růst příjmů domácností. Důležitou roli v odvětvích s nižší mzdovou úrovní (ubytování a pohostinství, administrativní a podpůrné činnosti) pak hraje také růst minimální mzdy, k němuž došlo počátkem roku 2017,“ uvedl Jáč.
Helena Horská, hlavní ekonom ve společnosti Raiffeisenbank soudí, že v současné době jsou tak příznivé podmínky pro růst mezd, jako už dlouho nebyly. Je to dáno jednak dynamikou české ekonomiky, která reaguje na zlepšující se situaci v Evropě a také i v domácí ekonomice, kdy rostou zakázky tuzemských firem. “Dále je to také vyčerpaností českého trhu práce, který nahrává nejenom odborářů, ale i samotným zaměstnancům, aby si kladli podmínky, pokud mají tu pozici. Na druhé straně je to i vláda, která využívá situace pro zvyšování mezd ve státní správě a pro růstem minimální mzdy. K tomu má jasný motiv: podzimní volby. Tím vlastně přihřívá mzdovou inflaci, protože tlačí mzdy zespodu,” sdělila deníku Echo24 Horská.
Růst mezd není s ohledem na dynamiku ekonomiky podle analytičky Horské nijak nebezpečný. Upozorňuje však na to, jak je růst mezd hodně tlačený zespodu zvyšováním minimální mzdy. „Ta se zvyšuje za poslední dva roky dvouciferným tempem a navíc to jsou příspěvky ad hoc, které nebyly nijak dopředu avizovány, reagují na poptávku ze strany populace. Jde o to, že neexistuje strategie, neexistují dlouhodobá pravidla, jak zvyšovat minimální mzdu – je zcela pod kontrolou přání politiků. To není dobře, protože to nereflektuje ekonomické slabiny či potřeby ekonomiky, ale pouze jejich přání,“ soudí Horská. Dodala, že na druhou stranu to z jejího úhlu pohledu znamená, že se v české ekonomice dál srovnává příjmová úroveň, protože česká ekonomika má 4. nejnižší příjmovou nerovnost mezi zeměmi OECD. „A to že nám začaly výrazně rychleji růst nižší mzdy znamená, že dochází k dalšímu zvyšování příjmové rovnosti. Na současném růstu vydělávají lidé, kteří manuálně pracují – lidé s nižšími příjmy. To znamená, že růst ekonomiky obohacuje a pomáhá i lidem s nižšími příjmy,“ řekla.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve sledovaném období meziročně o 8,2 procenta na 24.896 korun. U mužů dosáhl 27.181 korun a u žen 22.300 korun. Medián je hodnota mzdy zaměstnance přesně uprostřed mzdového rozpětí, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Podle ČSÚ 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12.022 a 47.058 korunami.
Průměrná mzda roste v Česku od začátku roku 2014. Do konce roku 2016 byla inflace pod jedním procentem, takže mzdy rostly rychle i v reálném vyjádření. Nynější mzdy zaměstnanců rostou stejným tempem jako před deseti lety, uvedli statistici.
Z hlediska regionů si nejvyšší průměrnou mzdu stále drží Praha, i když nárůst mezd v hlavním městě byl mezi kraji opět nejnižší. V Praze mzda stoupla o 5,9 procenta na 37.046 korun. Naopak nejvýrazněji vzrostla v Karlovarském kraji, a to o 9,7 procenta. Tamní průměrný výdělek 25.298 je přesto mezi kraji stejně jako v předchozích obdobích nejnižší.
Růst mezd neznamená automatické zvýšení úrokových sazeb, tvrdí Rusnok
Výrazný růst mezd ve druhém čtvrtletí neznamená podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka automatické zvýšení úrokových sazeb. Z hlediska měnové politiky je to potvrzení další akcelerace, ekonomického růstu a jeho doprovodných souvislostí, ale vyvozovat z toho automatické důsledky pro měnové rozhodnutí je podle Rusnoka v tuto chvíli předčasné. Šéf ČNB to řekl ve úterý ve Zlíně. Podle analytiků úterní čísla o mzdách otevřela prostor pro brzké zvýšení sazeb.
„Musíme tento údaj vzít spolu s ostatními údaji, zahrnout ho do našich nových kalkulací, analýz a prognóz, a potom až budeme mít celkový obrázek, pak se uvidí, jak se rozhodneme. Je to informace, která přidává maličko na váhu, že se vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ale ještě to není definitivní a z toho bych to automaticky neodvozoval,“ uvedl guvernér. Další prognózu ČNB bude mít bankovní rada k dispozici v listopadu.
„Růst mezd je dynamický. My jsme sice byli velmi optimističtí v těch předpovědích, asi mnohem víc než mnozí jiní, nicméně to ještě předčilo naše předpovědi. Ale zase není to nic tak překvapivého,“ uvedl Rusnok. Potvrzuje se podle něj, že česká ekonomika je ve velmi rychlé fázi svého růstu, která je doprovázena stále větším napětím na trhu práce. Nedostatek zájemců o práci pak logicky vede k růstu mezd, doplnil guvernér.
Podniky jsou podle něj zatím schopny růst mezd zajistit. „Charakteristické také je, že roste rychleji medián než průměr. To znamená snižuje se nám mzdová diferenciace, rostou rychleji nižší mzdy než vyšší mzdy, což zase potvrzuje nedostatek zejména pracovníků v dělnických profesích,“ dodal Rusnok.
Sobotka: Růst mezd je úspěchem vlády
Podle premiéra Bohuslava Sobotky růst je především úspěchem vlády. „Naší vládě se podařilo po stagnaci či dokonce poklesu reálných mezd v letech 2008 až 2013 od začátku nastartovat růst mezd. Růstu reálných mezd pomáhala i velmi nízká inflace. Opakovaně jsme zvýšili minimální mzdu z původních 8 500 až na současných 11 000 korun. Systematicky jsme zvyšovali platy ve veřejném sektoru. Podporovali jsme investice a aktivní politikou zaměstnanosti jsme se přičinili o rekordně nízkou nezaměstnanost. To vše jsou základní páky na zvyšování průměrných příjmů našich občanů, na zlepšování jejich životní úrovně,“ stojí v tiskovém prolhášení premiéra.
