„Krajina zmačkaného betonu.“ Válka v Gaze patří k nejničivějším v moderní historii

Válka v Pásmu Gazy patří podle listu The Wall Street Journal (WSJ) k nejničivějším v moderní historii. Do poloviny prosince na Gazu Izrael shodil 29.000 bomb a zničil či poškodil téměř 70 procent zdejších domovů a 77 procent zdravotnických zařízení. Podle politologa Roberta Papeho z Chicagské univerzity Gaza, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, vejde do historie podobně jako Drážďany, které na konci druhé světové války z velké části zničilo spojenecké bombardování.

„Před třemi měsíci byla Gaza živým místem,“ píše WSJ. „Dnes je Gaza krajinou zmačkaného betonu,“ pokračuje list, který přináší řadu statistik, které dokládají zkázu v oblasti, z níž v říjnu na Izrael zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás, přičemž zabili na 1200 lidí, především civilistů.

Analýza Světové banky hovoří o tom, že do 12. prosince válka poškodila či úplně zničila 72 procent veřejných prostor a zařízení, jako jsou knihovny, soudy či parky, 68 procent telekomunikační infrastruktury a více než polovinu silnic. Podle OSN bylo poškozeno kolem 342 škol, pacienty už přijímá jen osm z 36 nemocnic.

Na severu úzkého pobřežního pásu, který je rozlohou výrazně menší než Praha, bylo podle expertů dvojice amerických univerzit zničeno či poškozeno až 80 procent všech budov, což je podle WSJ vyšší procento než při bombardování Drážďan. Zatímco Izrael podle americké vlády za o něco více než dva měsíce použil 29.000 bomb a raket, Spojené státy za období let 2004 až 2010 v Iráku použily 3678 takovýchto výbušných zařízení.

Izraelská armáda tvrdí, že cílí na Hamás a podniká kroky, aby se vyhnula úmrtí civilistů, kterých zatím podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem přišlo o život přes 21.600. Zároveň WSJ připomíná vyjádření izraelské armády ze začátku konfliktu, podle něhož se „zaměřuje na to, co způsobí maximální škody“.

Obnova Gazy, kde asi 85 procent lidí muselo opustit své domovy a řada z nich žije na ulici, bude podle odborníků trvat až desítky let. Jen vyčištění trosek by mohlo zabrat rok. Obnova bydlení by podle analýzy skupiny neziskových organizací Shelter Cluster mohla trvat sedm až deset let, pokud bude k dispozici financování ve výši 3,5 miliardy dolarů (78 miliard korun).

Ještě o poznání skeptičtější je Caroline Sandesová, odbornice na poválečnou obnovu z univerzity Kingston v Londýně. „V nejlepším případě to bude trvat desítky let,“ míní.