Komu zvoní hrana: proč se bát umělé inteligence. Česko bude brzy dovozcem elektřiny

Vývoj umělé inteligence postupuje zběsilým tempem. Mezi signatáři otevřeného dopisu vyzývajícího k tomu, aby se vývoj novinky pozastavil, jsou i odborníci, kteří mají přístup k experimentálním modelům ve stavu zrodu. Viděli něco víc? Něco, co je přimělo otevřený dopis podepsat? V novém vydání Týdeníku Echo se tímto tématem zabývá Martin Weiss.

„Z vývozce elektřiny budeme dovozcem. Bod zlomu může být za tři roky.“ Šéf České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Martin Durčák hovoří s Danielem Kaiserem o poslední zprávě instituce, podle níž za tři roky nastane zlom a Česko se z exportéra elektřiny může stát jejím dovozcem.

Jsou humanitní vědy mrtvé? Můžeme dnes tvrdit, že humanitní disciplíny stihl stejný osud jako Boha? Poměr těch, kteří chtějí vystudovat humanitní vědy, vzhledem k ostatním oborům setrvale klesá. V roce 2022 usilovalo na Harvardu o titul z humanitních věd kolem sedmi procent studentů, ještě v sedmdesátých letech to bylo třicet procent. Výrazně klesají počty i v Německu. V Česku není situace natolik jednoznačná. Více v eseji Terezy Matějčkové.

Komu má stát vzít peníze: co radí poradci prezidenta a premiéra. Říká se tomu reformy, konsolidační balíčky, snižování deficitu. Fakticky jde ale o jediné: komu stát sebere peníze? V Salonu Echa o tom diskutují předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN) a ekonomičtí poradci premiéra a prezidenta: Štěpán Křeček a David Marek. Debatu moderovala Lenka Zlámalová.

Macronova autonomie vůči USA a česká role. Evropská jednota v otázce ukrajinské války, kterou rozpoutalo Rusko, dostala další trhlinu. Americký vliv na střední Evropu není po chuti hlavně Francii. První náznaky se objevily už před několika týdny a uplynulý týden je jasně formuloval Emmanuel Macron po návratu z Číny. Více v editorialu Dalibora Balšínka.

Jak to mají republikáni v USA s Ukrajinou. Je nepochybné, že bez masivní vojenské pomoci ze Západu by se ukrajinská obrana již dávno zhroutila. A i když se na ukrajinskou pomoc skládají téměř všechny země NATO, ba i některé mimo něj, dominantní roli hrají Spojené státy. Proto je věnována velká pozornost výrokům amerických čelných politiků a průzkumům veřejného mínění. A zastánci americké pomoci Ukrajině začali bít na poplach. Zdálo se, že zvlášť v Republikánské straně ochota pomáhat Kyjevu rychle opadá. Situace je však mnohem komplikovanější. Jak přesně? To rozebírá Ondřej Šmigol.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.