Bylo dříve vejce, nebo slepice? Vědci už znají odpověď

Zásadní průlom a řešení nejzáhadnější evoluční otázky vyzkoumali vědci z Bristolské univerzity a univerzity v čínském Nanjingu. Pomocí výzkumu fosilních druhů a žijících druhů vědci nejspíše rozluštili, zda bylo první vejce, nebo slepice. Jak to tedy je?

Z evolučního hlediska kladli vejce s tvrdou skořápkou vzdálení dinosauří předkové kuřat už miliony let předtím, než se vyvinula první kuřata. Výzkum ale nyní zjistil, že tito dinosauří předci kuřat, amnioti, kteří pocházejí z doby před 300 miliony let a kteří procházejí embryonálním nebo fetálním vývojem v amnionu, ochranné bláně uvnitř vejce, možná nesnášeli vejce, jak se původně předpokládalo.

Studie, na které spolupracovala Bristolská univerzita společně s univerzitou v Nanjingu, zkoumala 51 fosilních druhů a 29 žijících druhů. Ti byly rozděleni na vejcorodé a živorodé. Studie ukázala, že všechny větve amniotů, včetně savců, vykazují známky zadržování embryí ve svých tělech po delší dobu.

Odborníci na základě výzkumu tvrdí, že ačkoli vejce s tvrdou skořápkou je často považováno za jednu z největších evolučních inovací, prodloužené uchovávání embryí, kdy jsou mláďata po různě dlouhou dobu uchovávána matkou, ve skutečnosti poskytlo této konkrétní skupině živočichů (amniotům) maximální ochranu. Amnioti tak spíše rodili živá mláďata, než aby kladli vejce.

"Vědci se domnívají, že se jedná o velmi důležitou otázku. Před amnioty měli první čtyřnožci, u nichž se vyvinuly končetiny z rybích ploutví, široce rozšířené obojživelné zvyky. Museli žít ve vodě nebo v její blízkosti, aby se mohli živit a rozmnožovat, stejně jako moderní obojživelníci, například žáby a salamandry. Když před 320 miliony let přišli na scénu amnioti, dokázali se od vody odpoutat tím, že se u nich vyvinula voděodolná kůže a další způsoby, jak kontrolovat ztráty vody. Klíčem k úspěchu však bylo plodové vejce. Bylo to prý "soukromé jezírko", v němž byl vyvíjející se plaz chráněn před vysycháním v teplém podnebí, a umožnilo amniotům vzdálit se od vody a ovládnout suchozemské ekosystémy," uvedl profesor Michael Benton z Bristolské univerzity.

"Naše práce a práce mnoha dalších v posledních letech odsunula klasický model 'plazího vejce' z učebnic do koše," dodal Benton. Vedoucí projektu profesor Baoyu Jiang dodal: "Standardní pohled byl zpochybněn. Biologové si všimli, že mnoho ještěrů a hadů vykazuje flexibilní reprodukční strategii napříč oviparitou a viviparitou. Někdy blízce příbuzné druhy vykazují obojí chování a ukázalo se, že živorodé ještěrky se mohou vrátit zpět ke kladení vajec mnohem snadněji, než se předpokládalo."

Studie byla publikována v časopise Nature Ecology & Evolution, informoval o ní například server The Mirror.