Zinscenoval Trump past, nebo šlo o výbuch emocí? Zákulisí dramatu v Oválné pracovně

Páteční setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě skončilo nevídaným diplomatickým fiaskem. Namísto očekávané dohody o spolupráci v oblasti nerostných surovin a diskuse o mírovém řešení války na Ukrajině se schůzka v Oválné pracovně proměnila v ostrý střet, který byl podle řady analytiků předem naplánován. Jiní komentátoři teorii o „zorganizovaném přepadení“ odmítají s tím, že konfrontace vyplynula z nečekaně vyhrocené dynamiky rozhovoru.

„Celé setkání působilo jako zinscenovaná past, která nemohla dopadnout jinak než kolizí,“ řekl bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský. Podobně se vyjádřil i bývalý šéf protokolu Pražského hradu Jindřich Forejt: „Trump a Vance měli jasně rozdělené role. Cílem bylo vyvolat konfrontaci a před americkým publikem vykreslit Trumpa jako neústupného lídra.“

Setkání mezi oběma státníky se rychle proměnilo v ostrou výměnu názorů, která neměla obdoby. „Zelenskyj se ocitl v nevídané situaci, kdy byl pod palbou nejen ze strany prezidenta Trumpa, ale i jeho viceprezidenta J. D. Vance,“ uvedl politolog Martin Jirušek. „Připomínalo to šikanu na školním dvorku.“

Vance v jednu chvíli Zelenskému vyčetl, že Spojeným státům dostatečně neděkuje za pomoc, a označil jeho postoj za nevděčný. Ukrajinský prezident se bránil slovy: „Děkoval jsem mnohokrát americkému lidu za jejich podporu.“ Napětí eskalovalo, když Trump ostře přerušil Zelenského a zvýšeným hlasem mu sdělil: „Právě teď nemáte žádné karty v ruce. Dostali jste se do velmi špatné pozice.“

Podle The Washington Post byl Zelenskyj do Washingtonu pozván s cílem finalizovat dohodu o těžbě nerostných surovin, která by mohla zajistit větší americkou podporu Ukrajině. Namísto toho se však stal součástí politického spektáklu, jehož výsledek byl pravděpodobně předem určen.

Schůzka nebyla inscenovaná, tvrdí jiní komentátoři

Ačkoliv někteří experti považují schůzku za připravenou past na Zelenského, jiní analytici a novináři odmítají myšlenku, že by šlo o předem zrežírovanou akci.

Například server Axios s odkazem na zdroje z americké administrativy tvrdí, že schůzka měla původně vést k podpisu dohody o nerostných surovinách a rozšíření americko-ukrajinského ekonomického partnerství. „Bylo očekáváno, že se jednání zaměří na ekonomickou spolupráci a podporu amerických zájmů na Ukrajině. Nikdo v Bílém domě nepočítal s tak ostrým průběhem,“ uvedl nejmenovaný americký činitel. Podle Axiosu šlo spíše o výbuch emocí než o pečlivě naplánované ponížení ukrajinského lídra.

Podobně CNN informovala, že v předvečer jednání proběhly v zákulisí snahy amerických poradců připravit Zelenského na setkání s Trumpem. Podle jednoho z diplomatů se mu dostalo varování, aby se nenechal vyprovokovat. Senátor Lindsey Graham, který se s ukrajinským prezidentem setkal těsně před schůzkou, potvrdil, že mu doporučoval soustředit se na věcnou stránku dohody a nepodlehnout tlaku médií. „Řekl jsem mu: ‚Nenechte se zatáhnout do hádky. Prezident Trump chce resetovat vztah, ale nenechte ho, aby vás postavil do defenzivy‘,“ řekl Graham.

Dalším argumentem proti tomu, že by šlo o předem promyšlenou akci, je Trumpova bezprostřední reakce po schůzce. Jak upozornil The Wall Street Journal, jeho příspěvek na Truth Social, ve kterém prohlásil, že „Zelenskyj není připraven na mír, pokud je do jednání zapojena Amerika“, působil spíše jako impulsivní reakce než jako součást pečlivě vykalkulované strategie. Pokud by šlo o naplánovanou past, Trump by se mohl vyjadřovat více koordinovaně, míní experti citovaní WSJ.

Navíc, jak podotýká The Economist, v minulosti Trump nejednou překvapil své poradce neočekávanými výbuchy a neplánovanými změnami postoje. „Jeho zahraniční politika bývá často chaotická a řízená emocemi. Připisovat mu důmyslnou konspiraci je v mnoha ohledech přeceňováním jeho strategických schopností,“ uvedl list.

Trumpův obrat k Moskvě?

Schůzka však přesto posílila obavy o budoucí směřování americké politiky vůči Ukrajině. Trump během setkání několikrát naznačil, že věří v možnost dohody s Vladimirem Putinem. „Putin mě respektuje,“ prohlásil. Naopak Zelenského obvinil z přílišné nenávisti vůči ruskému prezidentovi: „Je velmi těžké uzavřít dohodu s někým, kdo má tolik nenávisti.“

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na události v Bílém domě uvedl: „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před Spojenými státy.“

Po předčasném ukončení setkání Trump na sociální síti Truth Social napsal: „Zelenskyj není připraven na mír, pokud je do jednání zapojena Amerika.“ Jeho slova byla mnohými vnímána jako signál možné změny politiky vůči Ukrajině a dokonce hrozby omezení vojenské pomoci.

Evropa v nejistotě

Události v Bílém domě okamžitě vyvolaly reakce evropských lídrů. Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala k mimořádnému summitu, na němž by Trump jednal s evropskými představiteli o budoucnosti Ukrajiny. Další státy zvažují zvýšení vlastní vojenské podpory Kyjevu.

Mezitím v Kyjevě zesílilo ruské bombardování. Jak poznamenal The New York Times, pokud měl páteční incident v Bílém domě vyslat nějaký vzkaz, pak to byl „jasný signál, že Trumpův Washington už není spolehlivým spojencem Ukrajiny.“

Ukrajinský prezident se v pátek večer objevil v rozhovoru pro Fox News, kde se snažil situaci mírnit. „Děkuji Americe za podporu. Chceme spravedlivý a trvalý mír,“ uvedl. Přiznal však, že jednání nedopadlo dobře. „Myslím, že to byla chyba,“ řekl s odkazem na konfrontaci s Trumpem a Vancem.

Páteční incident tak ukazuje nejen na napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Kyjevem, ale i na hlubší posun v americké zahraniční politice. Mnozí experti varují, že Trumpovo rostoucí sbližování s Moskvou může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost evropské bezpečnosti.