Ve sněmovně se zasekl „nejpřísnější zákon“. Moc velká ochrana půdy zastaví rozvoj, varují města

V Poslanecké sněmovně uvázla novela zákona o ochraně zemědělské půdy, která má za cíl chránit nejkvalitnější půdu před záborem pro výstavbu. Předloha v takzvaném druhém čtení vyvolává kontroverze. Zatímco někteří poslanci ji totiž vnímají jako nezbytný krok v rámci ochrany krajiny, jiní varují před negativním dopadem na hospodářský rozvoj a samosprávu obcí. Legislativu dokonce její kritici překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“.

Novela především navrhuje zákaz výstavby velkých nákupních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar na nejkvalitnější půdě, tedy kategorie I. a II. Zákaz by se rovněž vztahoval na standardní fotovoltaické elektrárny.

„Ochrana naší nejlepší půdy stojí za změnu zákona. V současnosti se totiž mnohdy stává, že ji pohltí výstavba velkých logistických a nákupních center nebo fotovoltaických elektráren. I úrodná hanácká pole jsou toho bohužel častým důkazem. Díky novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude reflektována i environmentální hodnota zemědělské půdy. Počítá se i se zákazem odnímat ze zemědělského půdního fondu tu nejkvalitnější půdu a stavět na ni obchody nebo sklady o rozloze vyšší než jeden hektar či fotovoltaické elektrárny. Kvalitní půda je dar, který je třeba chránit a pečovat o něj,“ prohlásil lidovecký místopředseda sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana.

Proti novele se nicméně mnozí postavili na odpor. Hospodářský výbor sněmovny například podpořil pozměňovací návrh jeho předsedy Ivana Adamce a poslance Jana Bureše (oba ODS), umožňující výjimky z navrhovaného zákazu. „Takto striktní zákaz do zákona nepatří. Žádný jiný stát v Evropě nic podobného v zákoně nemá,“ protestuje Bureš. V dolní komoře parlamentu tak nastal rozkol. „Ochrana půdy se potkává s ambicemi hospodářskými,“ okomentoval předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09). Novinářům pak v týdnu potvrdil, že nyní normu poslanci kvůli neshodám projednávat nebudou.

Proti města a obce i komora

Stanovisko hospodářského výboru v podstatě zrcadlí připomínky mnohých svazů a asociací, které požadují úpravu návrhu. Svaz měst a obcí ČR (SMO), který stojí v čele této iniciativy, prohlásil, že vnímá snahu o zpomalení úbytku zemědělské půdy, ale požaduje, aby se tak dělo způsobem, který nepoškodí hospodářský rozvoj a zachová samosprávu obcí.

Ministerstvu životního prostředí pod vedením Petra Hladíka zaslal SMO i dopis, v němž žádá o přehodnocení. „Dovolujeme si Vás požádat, abyste při svém rozhodování o výsledné podobě Návrhu vzali v potaz výše uvedené argumenty a podpořili pozměňovací návrh. (...) Lze očekávat, že klesne naše konkurenceschopnost a sníží se i zájem investorů. Povolování staveb již dnes trvá v Česku kvůli složité legislativě a byrokracii i 10 let. Navrhovaná novela tento proces ještě protáhne a zkomplikuje,“ píše se mimo jiné v dopise, který má deník Echo24 k dispozici. Podepsáni pod ním jsou předseda svazu František Lukl a místopředseda Pavel Drahovzal.

Podle svazu jsou některá města jako Mladá Boleslav, Brno, Kolín obklopena v podstatě jen typem půdy, na kterém by se nesmělo stavět, a legislativa by tak znemožnila jejich růst. Podobným příkladem je podle kritiků Chrudim, kde by se tak vlastně neměl stavět dálniční obchvat.

„Svaz měst a obcí ČR si uvědomuje závazek uvedený v programovém prohlášení vlády, v němž se současná vládní koalice zavázala zpomalit úbytek zemědělského půdního fondu . Tento cíl však musí být dosažen způsobem, který nepoškozuje hospodářský rozvoj země, zásadně neomezuje ústavně zaručené právo na místní samosprávu a garantuje minimální míru svobody rozhodování obcí ohledně jejich rozvoje prostřednictvím územního plánování,“ dodává SMO.

Podobně proti byla v přípravém řízení Hospodářská komora, ale i další asociace a svazy, případně kraje.

Ministr se vzpírá

Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už nynější standard ochrany nejlepší půdy. Varovalo, že nově navrhovaný režim ochrany by se nepoužil téměř u žádných projektů.

Obdobně ministerstvo zhodnotilo i další Adamcův pozměňovací návrh, jehož přijetí hospodářský výbor rovněž doporučil. Zákaz by se podle úpravy nevztahoval ani na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách.

„Pozměňovací návrh prošel ve sněmovně druhým čtením. Mohou se ještě objevit další pozměňovací návrhy. Následovat bude hlasování Poslanecké sněmovny. Do té doby věříme, že se podaří najít s MŽP kompromis, abychom mohli postupovat jednotně ve shodě a hlavně, aby to nepoškozovalo Českou republiku,“ doplňuje za předkladatele změny poslanec Bureš.

Sněmovní výbor pro životní prostředí naopak odmítl návrh čtveřice koaličních poslanců, jenž by úplný zákaz výstavby velkých skladovacích a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě zmírnil. Byly by možné výjimky. Konkrétní záměry by podle úpravy povolovalo se souhlasem vlády ministerstvo životního prostředí, pokud by jejich ekonomické a sociální přínosy výrazně převažovaly nad veřejným zájmem na ochraně nejlepší půdy.