Češi jako politický národ: od covidu přibývá hyperkriticky naladěných lidí

V určitých kruzích se vede debata, jestli je česká společnost názorově rozdělená (polarizovaná), nebo jenom roztříštěná (fragmentovaná). O co jde?

Příznivci teze o rozdělené společnosti vycházejí z dlouhé řady volebních výsledků do Poslanecké sněmovny a tvrdí, že víc než tři desetiletí voliči dávají mandát stále stejným politickým proudům. Říkají, že stálost volebních preferencí a rozdíly v regionech (plus venkov a město) potvrzují sociální a politické preference české společnosti. Vychází jim, že česká společnost není dramaticky polarizovaná, ale přesto tu existují dva pevné voličské a názorové světy. Zjednodušeně se tento jev označuje Česko A a Česko B.

Stoupenci teorie roztříštěné (fragmentované) společnosti víc vycházejí z kvalitativních a kvantitativních šetření výzkumných agentur. Uvádějí, že ve společnosti je daleko víc politických štěpení, než by šlo vyčíst z volebních výsledků. Větší důraz kladou na to, k jakým hodnotám se lidé v průzkumech hlásí. Na základě toho říkají, že ve společnosti žádné dva bloky typu Česko A a Česko B nejsou a prostupnost například mezi stranami dnešní vládní koalice a opozice je větší, než se v médiích traduje.

Když máme odpovědět na otázku, jak politicky dýchá česká společnost, můžeme jít dvěma cestami.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.