Příznaky černého kašle: hlen, zvracení, někdy i zlomená žebra. Za tři dny přibylo 500 případů
ČERNÝ KAŠEL
Případy černého kašle v Česku překonávají čísla z 60. let. Letos už lékaři zaznamenali přes 2750 případů. Od pondělí do středy téměř 500 případů. Černý kašel je bakteriální onemocnění, které se zpočátku se projevuje jako nachlazení. Během několika dnů však přichází záchvaty intenzivního kašle. U kojenců může být nemoc smrtelná. Lékaři doporučují očkování, které příznaky významně mírní. Podle nich je především problém, že lidé nechodí na přeočkování. Zatímco očkování dětí je na úrovni 96 %, čísla přeočkování jsou však menší.
Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání nakažené osoby. Šiřitelem může být i osoba s mírnou formu onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.
Rozruch v posledních dnech vyvolal například pražský primátor Bohuslav Svoboda, který černý kašel prodělal v minulých dnech a na jednání výboru sněmovny dorazil bez roušky. Sám uvedl, že již několik dní bere antibiotika a již není infekční. Od kolegů se za to dočkal kritiky, protože stále pokašlával. „Jsem těsně po odléčení pertusi. Přišel jsem, protože už mám šest dní antibiotika, čili nejsem infekční, jak mě ve škole učili, doufám, že dobře. Ale dobře mi není,“ uvedl primátor.
Černý kašel se podle ředitelky ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Mackové v populaci nepřestal vyskytovat, bylo ho ale málo. „Nárůst výskytu onemocnění černým kašlem se pravidelně zvyšuje, nárůsty pozorujme každých tři až pět let,“ řekla Macková. Podobné nárůsty evidují podle ní další evropské země, ale i Austrálie. Záškrt se do ČR vrátil v roce 2022 po 27 letech, loni bylo sedm případů, letos do 6. března už šest.
Případů černého kašle neboli pertuse zaznamenal letos SZÚ 2750, za poslední týden 608, za 2,5 dne tohoto týdne 477. Více případů černého kašle lékaři evidovali naposledy v roce 2014, kdy bylo za celý rok přes 2500 nemocných, předtím na začátku 60. let po zahájení očkování. Nejvíc pacientů je v současné době mezi 15 a 19letými, podle odborníků to může souviset i s tím, že očkováno je sice 96 procent malých dětí, ale účast na přeočkování v pěti a deseti letech je nižší.
„K tomu, abychom reagovali na současnou situaci s pertusí, je třeba zvyšovat proočkovanost dětí v pěti a deseti letech, věnovat se těhotným a každý dospělý by měl být přeočkovananý alespoň jednou v dospělosti,“ řekl předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek.
Příznaky černého kašle se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu, po čemž často následuje zvracení. Mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.
Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace. Mezi závažné komplikace patří záchvaty, zápal plic a onemocnění mozku. U dospělých nebo starších dětí se jako komplikace objevují i krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra či natržené mezižeberní svaly nebo kýla.
K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Pokud se infekce rozpozná včas, antibiotika výrazně redukují trvání a závažnost příznaků a zkracuje se doba, po kterou je pacient nakažlivý. Onemocnění v pozdějším stadiu antibiotika nevyléčí, ale alespoň omezují přenos nemoci.
Po prodělaném onemocnění je dlouhodobá, ale ne celoživotní imunita. Případů černého kašle výrazně ubylo po zahájení očkování. V Československu se začalo očkovat v roce 1958. Předtím dosahovaly počty případů desítky tisíc ročně.
