Na střední z osmé třídy a „malá maturita“. Zásadní změna českého školství získává podporu

Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám. Reformy by podle ní mohly být zavedeny od roku 2030, přičemž legislativa by měla být připravena v příštím volebním období.

Klíčové body reformy

Zajíčková navrhuje zkrátit základní vzdělávání na osm let a zahrnout do povinné školní docházky dva roky středoškolského studia. „Společenské důvody, proč byla zavedena devítiletá základní škola, pominuly. Už nejsme v situaci, kdy by děti odcházely do pracovního poměru v mladším věku,“ vysvětlil náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Další změnou je plán zavést takzvanou malou maturitu po dvou letech střední školy, která by umožnila ověřit základní znalosti studentů, zatímco velká maturita by se zaměřovala na odbornou specializaci a přípravu na vysokou školu.

Návrh získal podporu některých politiků, včetně europoslance Tomáše Zdechovského. „Zkrácení povinné školní docházky na osm let by mohlo umožnit dřívější vstup žáků na střední školy a lépe odpovídat potřebám některých profesí,“ míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel k návrhu dodal: „Cíle jsou podle mě správné – snížit věk maturantů a zavést povinný rok nebo dva na SŠ. Konkrétní kroky ale budou na delší debatu.“

Na druhé straně odborná veřejnost upozorňuje na možné problémy spojené se změnou. Jiří Zajíček, předseda Unie CZESHA, varuje, že by zkrácení základního vzdělávání mohlo vést k redukci učiva a nedostatečné přípravě žáků na střední školu. „Nápad je to zajímavý, ale nezvýší kvalitu vzdělávání. Děti by si volily střední školu ve 14 letech, což je příliš brzy,“ uvedl.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi vyjádřil obavy z možného přetížení středních škol a nedostatku kapacit. „Střední školy by měly problém absorbovat zvýšený počet uchazečů,“ upozornil. Kritici rovněž poukazují na složitost realizace všeobecného vzdělávání v prvních dvou letech střední školy, což by mohlo znamenat potřebu dvoukolových přijímacích zkoušek.

Historický kontext a další výzvy

Povinná školní docházka na začátku středoškolského studia není v českém vzdělávacím systému novinkou. Podobné modely fungovaly již za komunismu, kdy se střídala délka povinné školní docházky mezi osmi a deseti lety. Současný systém devítileté základní školy byl zaveden ve školním roce 1996/1997.

Ministerstvo školství zdůrazňuje nutnost široké společenské a odborné debaty před jakoukoli zásadní změnou. Mluvčí ministerstva Tereza Fojtová uvedla: „Taková reforma by vyžadovala politickou shodu a přijetí odborníky. Diskuzi bude možné zřejmě otevřít až po volbách.“

Zajíčková věří, že navrhovaná reforma přinese pozitivní změny. Kromě změny délky základní školy navrhuje reformovat společné vzdělávání, zavést lepší kariérové poradenství a optimalizovat školskou infrastrukturu. Podle ní je klíčem k úspěchu „společenská dohoda“ a dlouhodobá příprava.