Krvácející srdce Emy Bovaryové. Byla obětí mužského světa, nebo sebe samé?

Ema Bovaryová právě ztrácí poslední naději, že se jí podaří získat peníze na zaplacení horentního dluhu. Její věřitel už nepočká ani den. Ema si půjčovala peníze, kde jen mohla, chovala se přitom jako šílená, jako by si vůbec neuvědomovala, že to může mít nějaké následky. Žila představou, že na to má nárok a právo, neboť jí život něco strašlivě dluží.

Dluh, ten skutečný, teď narostl do takové výše, že ji v nejbližších hodinách zasype a celou zničí. Propukne hrozný skandál, do kterého bude vtažen i její ubohý manžel, maloměstský lékař Karel Bovary, který o ničem neví. Život, jaký v posledních měsících a letech vedla, je u konce. Poslední nadějí je bohatý notář, který by jí snad i půjčil, ale ten chce za to příliš: její tělo. A tak nízko Ema není. Ema je nevěrnice, ale prodávat se nechce a nemůže, její nevěry, to byly záležitosti srdce a smyslů, nikdy ne prospěchu a rozumu.

V tu chvíli uštvanou Emu Bovaryovou v knize, v níž se to vše odehrává, tedy v románu Madame Bovary / Moeurs de province (Paní Bovaryová / Mravy venkova) z dávného roku 1857, zavalí pocit strašného rozhořčení: „Nikdy ještě necítila tolik úcty k sobě a tolik opovržení k jiným,“ píše její stvořitel Gustave Flaubert. „Vjelo do ní něco bojovného. Chtělo se jí bít mužské, plivat jim do tváří, všecky je rozdrtit na padrť.“ Je to ale jen krátký nával vzteku, mnohem hlubší je zoufalství, které má jiné důvody a kořeny. Zbývá pak už jen málo, v knize ještě setkání s Rudolfem, jejím první milencem, žádá ho o peníze, Rudolf je zaskočen výší jejího dluhu, sám tolik peněz nemá, musí ji odmítnout. To je konec. Ema se pak již jen vrací zpět do města, je to ta chvíle, která se každému čtenáři knihy zaryje do paměti: v lékárně, u rodinného přítele, ve skutečnosti „moderního“ hlupáka, Homaise, se dostane ke sklenici s jedem na krysy. Nabere do dlaně několik hrstí bílého prášku a rovnou jej strká do úst. Pak, náhle uklidněna, „téměř s blahým vědomím vykonané povinnosti“ se vrací domů. Následují ještě dvě kapitoly, považované v literární historii právem za mistrovské.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.