Nejsou lidi. Proč se Češi nehrnou do technologií

Do bank už drtivá většina lidí přestala chodit. Všechno jsme schopni řešit přes mobilní a digitální bankovnictví. Kdy už bez jediné návštěvy úřadu budeme schopni řešit všechno, kde se musíme potkat se státem? Po datových schránkách a elektronických receptech přišla teď šance vyhnout se úředníkům při žádosti o důchod. Plně digitalizované má být podávání přihlášek na školy. Jak daleko jsme s digitalizací? Kolik úředníků bude moci díky ní stát propustit, jako to dřív udělaly třeba banky? A kolik a jakých lidí je a bude naopak třeba, aby všechny ty digitální systémy hladce fungovaly? Jak bude vypadat jednotná evropská digitální peněženka, která se právě připravuje? A kdy se dočkáme kompletně digitálních stavebních povolení?

V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš s Janem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, přes niž se dá přihlašovat nejen do banky, ale i na úřady. A s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci.

Kompletní audio i videoverzi Salonu Týdeníku Echo najdete zde.

Kolik je toho stát už schopen vyřídit tak, aby člověk vůbec nemusel jít na žádný úřad?

Kolář: Od roku 2007 se udělalo strašně moc práce. Vznikly datové schránky, Czech POINTY, kde se dají získat dokumenty, daly se dohromady mnohé registry. Spousta věcí je hotových, ale občané je zatím nemohli využívat, protože jednotlivým úřadům se moc nechtělo spouštět služby, které by mohli lidé využívat. Panuje tady velmi silný resortismus. Každý si hlídá svůj píseček, nikdo moc nechce věci měnit. A tak se všichni vymlouvali, že sice máme spoustu věcí elektronizovaných, ale lidé nemají své elektronické identity, kterými by se do těch systémů mohli přihlašovat. To padlo v roce 2021, kdy vznikla Bankovní identita. Soukromému sektoru, bankám ve spolupráci s poslanci napříč politickým spektrem, což je velmi vzácné, se podařilo dát dohromady elektronickou identitu pro přihlašování do státních služeb. Prosadil se zákon o bankách, který umožňoval používat tuto elektronickou identitu. Tehdy to vedl v roli opozičního poslance Ivan Bartoš. Lidé mohli začít pro přihlašování na úřady používat stejné přihlašování jako do své banky.

Bankovní identita se stala klíčem ke službám státu. Lidem stačí tento. Nepotřebují jiný, speciální státní.

Kolář: Je to ten základní klíč, který otvírá využívání zhruba 95 procent služeb, které už stát digitálně nabízí.

A kolik z toho, co člověk potřebuje od státu vyřizovat, už se dá dělat digitálně?

Kolář: To se liší resort od resortu. Troufám si říct, že v této chvíli je digitalizováno na 25 až 30 procent agendy, kterou musejí lidé se státem vyřizovat.

Bartoš: Když nejsem podnikatel, tak moje vyřizování se státem jako občana Ivana Bartoše je minimální. Když jste zaměstnaní, tak vám daně zařizuje účetní v práci. O nic se nestaráte. Co dál řešíte? Vyřizujete si občanku, řidičák. Stát se snaží digitalizovat přednostně ty služby, které využívá hodně lidí. Na digitálním Portálu občana je asi šest set služeb, které si můžete vyřídit elektronicky. Portál občana už využívá milion lidí. To je desetina všech lidí. Je důležité říct, že Češi digitální služby umějí využívat. Osmdesát šest procent používá internetové bankovní služby. Mají internetové bankovnictví, koukají na zprávy na internetu, umějí si koupit jízdenky. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie u nás lidé umějí pracovat s komerčními digitálními službami.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Kompletní audioverzi i videoverzi Salonu Týdeníku Echo najdete ZDE.