Zrušení Fialovy návštěvy v Nigérii? „Je to silné diplomatické gesto“

Zrušení státní návštěvy premiéra je nestandardní krok a poměrně silné diplomatické gesto, sdělil k nigerijskému odvolání návštěvy premiéra Petra Fialy (ODS) analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vilém Řehák. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy svědčí zrušení cesty o tom, že by měli čeští ministři ve svých vyjádřeních k mezinárodní politice brát v potaz skutečné zájmy ČR a chovat se pragmatičtěji.

Fiala je od minulého pátku na týdenní cestě po afrických zemích. Nigérie podle mluvčího vlády Václava Smolky oznámila, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program. Podle diplomatických zdrojů krok může souviset s českou podporou Izraele v OSN. Jeruzalém čelí rostoucí kritice zejména muslimských zemí, kvůli vzdušným úderům v palestinském Pásmu Gazy, které zahájil po krvavém útoku hnutí Hamás na jižní Izrael.

Zrušení návštěvy je nestandardním krokem a poměrně silným diplomatickým gestem, uvedl Řehák. "Osobně se ale nedomnívám, že by to mělo vést k nějaké silné české reakci a zhoršení vztahů. Nigérie je klíčová země v Africe, máme zde jednu z mála ambasád v subsaharské Africe a jedno ze dvou zastoupení CzechTrade, řada firem je v zemi aktivních, protože je to perspektivní trh," uvedl.

Mlejnek připomněl i zrušenou cestu ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) do Saúdské Arábie. Obě neuskutečněné návštěvy svědčí o tom, že by se ministři měli chovat pragmatičtěji, míní. "Podpora Izraele v podobě mediálních gest je evidentně kontraproduktivní," uvedl. Za mediální gesto považuje i nedávnou debatu ohledně rezoluce Organizace spojených národů (OSN) vyzývající mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi Hamásem a Izraelem.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem října po hlasování na sociální síti X uvedla, že se za OSN stydí a Česko nemá v organizaci, "která fandí teroristům", co dělat. "Tyto postoje se sice dobře prodávají doma u elektorátu vládních stran, v zahraničí ale mohou vést k miliardovým ztrátám," uvedl Mlejnek. Odmítavý postoj k odporným činům teroristů z Hamásu lze podle něj projevit jinak. "A též Izrael je určitě možné, ba správné, podporovat hlavně nějak prakticky, nikoliv boucháním pěstičkami do stolu v českých televizních studiích nebo rozhořčenými, ale v podstatě velmi hloupými větami na sociálních sítích," doplnil.

Vyhraněný proizraelský a protipalestinský postoj může podkopávat českou pozici v muslimských zemích či regionech, uvedl Řehák. "Afrika je z náboženského hlediska různorodý kontinent, rozložení mezi křesťanskou víru a islám je plus minus rovnovážné a geograficky koncentrované," konstatoval.

Nigérie je specifická v tom, že je zhruba napůl nábožensky rozdělená i na národní úrovni. "Dodržuje pravidlo, že je-li kandidát na prezidenta z křesťanského jihu, je jeho viceprezidentský kandidát z muslimského severu, a naopak," dodal Řehák. Také v zahraniční politice Nigérie proto platí princip vyvažování zájmů muslimského severu a křesťanského jihu. "V takovém kontextu samozřejmě vyhraněný proizraelský a protipalestinský postoj může narazit na nesouhlas či nepochopení," shrnul.

Postoj ČR ke konfliktu v Izraeli může podle Řeháka ovlivnit i úspěch kandidatury ČR na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. "V Africe a Asii je mnoho zemí, které v konfliktu stojí jednoznačně na palestinské straně," uvedl. Vyjádření Černochové o vystoupení z OSN je podle něj nešťastné z toho hlediska, že africké země zpravidla nemají v globálních institucích významný hlas, ale OSN je výjimkou.

"Reagovat na hlasování Valného shromáždění, s nímž nesouhlasím, slovy o vystoupení z OSN, může být chápáno tak, že ČR upírá ostatním státům svobodu hlasování na půdě globální organizace," doplnil Řehák. Na to jsou nejen africké státy citlivé a českou prestiž to nezvýší. "Na druhou stranu i za této situace lze stále v Africe získat mnoho hlasů z nemuslimských zemí, takže diplomatická katastrofa to nutně být nemusí," míní.