Německo před volbami nezná vítěze ani poražené. Každý pátý neví, koho zvolit

S blížícím se termínem německých parlamentních voleb, které se konají 23. února, se situace na politické scéně vyostřuje. Podle průzkumů zůstává favoritem konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která se aktuálně pohybuje kolem 30 % podpory voličů. Na druhém místě se drží pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s 22 %, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 16 % a Zelenými s 13 %. Překvapením posledních týdnů je výrazný vzestup strany Levice.

Ta se dokázala dostat ze dna průzkumů na aktuálních 7 %. Předvolební atmosféru však nadále ovlivňuje vysoký počet nerozhodnutých voličů – podle agentury YouGov se až pětina Němců rozhodne na poslední chvíli.

Merz a jeho strategická hra s menšími stranami

Pro Friedricha Merze není podle analýzy serveru Politico hlavním cílem pouze vyhrát volby, ale získat dostatek mandátů, aby si mohl sám vybírat koaličního partnera a nemusel složitě vyjednávat se dvěma stranami zároveň. „Chci strategicky zajistit, abychom měli alespoň dvě možnosti – a potřebovali jen jednu,“ uvedl v nedávné debatě.

Mezi potenciálními partnery CDU/CSU by se podle Merze mohli objevit sociální demokraté (SPD) nebo Zelení. Pokud by CDU/CSU získala dostatečnou podporu a menší strany se nedostaly do parlamentu, mohlo by to konzervativcům zajistit pohodlnější vládnutí. Naopak, pokud více stran překročí pětiprocentní hranici, Merzovy šance na ideální koalici se zmenší.

Podle Roberta Grimma, ředitele politického výzkumu agentury Ipsos v Německu, není výsledek CDU/CSU tak přesvědčivý, jak by si Merz přál. „Velkou otázkou je, proč CDU nezískává více podpory, než má nyní? Třicet procent není pro CDU mnoho,“ upozorňuje Grimm.

Kdo se dostane do parlamentu? Klíčová bude hranice 5 %

Kromě čtyř hlavních stran – CDU/CSU, SPD, Zelených a AfD – se o parlamentní křesla bojuje i mezi třemi menšími subjekty: Levicí (Die Linke), Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW) a Svobodnými demokraty (FDP). Všechny tři strany oscilují kolem pětiprocentní hranice, což je klíčové číslo, které rozhodne o jejich budoucnosti v Bundestagu.

Pokud některá z těchto stran neuspěje, její hlasy se přerozdělí mezi úspěšnější subjekty, což by mohlo posílit CDU/CSU a jejich možnosti vytvořit většinovou vládu. Naopak, pokud se všechny tři strany do parlamentu dostanou, může to vést k rozdrobení hlasů a komplikovanějšímu sestavování koalice.

V případě Levice může zafungovat i tzv. „záchranná klauzule“ – pokud získá méně než 5 % hlasů, ale zároveň vyhraje alespoň tři přímé mandáty ve volebních obvodech, může si zajistit zastoupení v Bundestagu. Tento mechanismus stranu zachránil už v roce 2021, kdy jí k pětiprocentní hranici chyběla desetina procenta.

Podobně nejistá je situace i u BSW. Přestože Wagenknechtová na podzim 2023 se svou novou stranou zaznamenala úspěchy v zemských volbách, nyní se její podpora propadá. „Není to jasný trend, ale BSW je určitě slabší, než jsme očekávali,“ říká politolog Joachim Behnke. Někteří bývalí voliči BSW se podle něj vracejí zpět k tradiční Levici.

FDP, tradiční liberální strana a dřívější přirozený koaliční partner CDU/CSU, se nachází ve vážném ohrožení. Od doby, kdy ji kancléř Olaf Scholz vyřadil z vlády, její podpora klesla na 4 %. Pokud by FDP neprošla do parlamentu, znamenalo by to dramatickou změnu na německé politické scéně. Merz proto otevřeně varoval voliče, že „hlas pro FDP je ztraceným hlasem“, čímž se snaží přetáhnout liberální voliče na svou stranu.

AfD na vzestupu, ale stále bez partnerů

Ačkoliv AfD dosahuje historicky vysoké podpory, její izolace na politické scéně přetrvává. Všechny ostatní velké strany – včetně CDU/CSU – odmítají s ní spolupracovat. Merz jasně prohlásil, že spolupráce s AfD je vyloučena, a spojil svou politickou budoucnost s udržením tzv. „ohnivé zdi“ proti krajní pravici. „Nechci připustit, aby v CDU padla ‚ohnivá zeď‘ vůči AfD,“ zdůraznil Merz.

Zároveň ale AfD získává podporu i v tradičních baštách levice, například v Berlíně. Podle průzkumu YouGov by mohla převzít mandát v obvodu Berlín-Lichtenberg, který Levice držela od svého vzniku v roce 2007. Tento možný výsledek naznačuje zásadní posun v německé voličské základně.

Poslední dny kampaně a rozhodování voličů

Do voleb zbývá jen několik dní a kampaně všech stran vrcholí. Významnou roli mohou hrát předvolební debaty – dnes večer se odehraje duel mezi kancléřem Scholzem a vyzyvatelem Merzem na kanálu Welt TV a webu deníku Bild. První společná debata na veřejnoprávních stanicích ARD a ZDF podle průzkumu vyzněla lépe pro Scholze, zatímco debatu čtyř kandidátů na kancléře na RTL podle diváků vyhrál Merz.

I když podle průzkumu agentury Forsa má vliv televizních debat na voličské preference jen omezený dosah (84 % dotázaných uvedlo, že debata jejich rozhodování neovlivnila), stále jde o jednu z posledních šancí politiků přesvědčit nerozhodnuté voliče.

Právě nerozhodnutí voliči budou v těchto volbách hrát klíčovou roli. Podle YouGov se až 20 % Němců rozhodne na poslední chvíli – z toho 13 % v následujících dnech a dalších 7 % až u volební urny. Při rozhodování hrají roli nejen média, ale také osobní rozhovory s přáteli a rodinou. Sociální sítě mají pak největší vliv na voliče krajních stran – u Levice jde o 43 % voličů, u AfD o 40 %, zatímco u CDU/CSU je to jen 13 %.