700 miliard eur z EU na obranu. Oznámení rozsáhlého transferu mělo počkat až po německých volbách

Evropské státy připravují rozsáhlý balík na investice do obrany kvůli válce na Ukrajině, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše: „Připravujeme velký balík, který v této podobě ještě nikdy nebyl. Podobně jako jsme v reakci na krizi eura či pandemii covidu přijali masivní finanční opatření, nyní přijde balíček pro bezpečnost Evropy. A bude to brzy.“

Podle agentury Bloomberg evropští lídři záměrně odkládali zveřejnění tohoto projektu, aby neovlivnil německou veřejnou debatu před klíčovými volbami v Německu. Jak uvedl jeden z vládních činitelů, který o plánu informoval: „Výdajové plány budou oznámeny až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím před hlasováním.“

Masivní vojenské výdaje: stovky miliard eur

Podle informací z jednání, kterého se účastnili vybraní evropští lídři v Paříži, by celková částka mohla dosáhnout až 700 miliard eur. Litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė v pondělí pro Bloomberg Television uvedla, že Evropa musí jednat rychle: „Musíme okamžitě investovat do obrany. Hovoříme o stovkách miliard eur, které musí být vynaloženy bezodkladně.“

Podobně hovořil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, podle něhož se evropská odpověď zaměří na vojenskou výcvikovou pomoc, urychlení dodávek zbraní a posílení bezpečnostních záruk Ukrajině.

Reakce na Trumpa: Evropa musí vzít bezpečnost do vlastních rukou

Plán na zvýšení vojenských výdajů přichází v době, kdy bývalý americký prezident Donald Trump tlačí na Evropu, aby převzala větší odpovědnost za svou obranu. Polský premiér Donald Tusk varoval před otálením „Pokud Evropané nyní nevydají značné prostředky na obranu, budou později nuceni utratit desetinásobek, pokud se jim nepodaří zabránit většímu konfliktu,“ uvedl Tussk.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Paříži zdůraznila, že Evropa potřebuje „mentalitu naléhavosti“ a výrazné posílení obrany.

Baerbocková ve svém prohlášení jasně naznačila, že Berlín je připraven investovat do obrany více: „Evropané převezmou větší odpovědnost za svou bezpečnost. Vzhledem k existenční hrozbě potřebujeme rozsáhlé společné úsilí, abychom zajistili náš mír a prosperitu.“

Srovnala situaci s pandemií covidu, kdy EU schválila balíček 724 miliard eur na hospodářskou obnovu. Naznačila, že obdobně rozsáhlé investice by měly přijít i nyní.

Sporné financování: společné evropské dluhy?

Podle dostupných informací by nový balík mohl být financován obdobně jako covidová pomoc – společným evropským dluhem. Takové opatření by však vyžadovalo změnu současných pravidel EU, která podobné financování formálně zakazují.

To by mohlo vyvolat odpor zejména u zemí, které se potýkají s vysokým zadlužením po pandemických výdajích a nyní musí omezovat sociální rozpočty. Již nyní se investoři obávají rostoucích nákladů na evropský dluh – v pondělí vzrostly výnosy státních dluhopisů nejen u problémových států, ale i u Německa.

Evropská reakce na Trumpovy požadavky je zatím nejednotná. Zatímco Polsko odmítá vyslání vojáků na Ukrajinu, Velká Británie a Švédsko naznačily připravenost jednat. Německý ministr obrany Boris Pistorius ponechal možnost vyslání německých vojáků otevřenou, pokud by „byl stanoven správný rámec“.

Britský premiér na závěr pařížského summitu uvedl, že „Evropa musí zvýšit své výdaje i kapacity na podporu Ukrajiny“. Nizozemský premiér Dick Schoof prohlásil, že Evropa pochopila vzkaz USA, že se musí více postarat o svou vlastní bezpečnost.