Mainstream je mrtev, rebel padl s ním
O ZTRÁTĚ SPOLEČNÉ ŘEČI
Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim.
Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce. V moderní společnosti je zaměstnání specializované, každý dělá něco jiného, ale právě to nás tak silně připoutává k sobě navzájem. Kde nepracuji já, pracuje můj soused, na němž proto závisím. Tato dynamická jednota v závislosti je prý dokonce mocnější než někdejší mechanická soudržnost.
Jak s tím souvisí mainstream? Je to typ jednoty, který se díky masmédiím ustavil v určité fázi moderny a společenskou pozornost soustředil jedním směrem. Díky mainstreamu se vytvořila společná forma pozornosti. Lidé čtou jen několikery noviny a dívají se jen na několik televizních kanálů. Vzniká společná řeč, díky níž je možné se na vysoké úrovni přít. Podmínkou dobrého sporu jsou totiž sdílené předpoklady, vědění, styl argumentace. To zajišťuje mainstream, jehož existence podmiňuje i kvalitního rebela.
Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.