LGBT+ ve školách. Německo a Francie se připojily k žalobě proti Maďarsku, Česko ne

Německo a Francie se připojují k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil předloni zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let.

Zatímco maďarský kabinet normu odůvodňuje snahou chránit děti, skupiny na ochranu lidských práv jej označují za diskriminační a většina lídrů unijních zemí ho odsoudila. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ho označila za „ostudný“.

Norma podle Evropské komise porušuje několik unijních ustanovení. „Ochrana dětí je naprostou prioritou EU a jejích členských států. Maďarský zákon ovšem obsahuje opatření, která nejsou v rámci prosazování tohoto zásadního zájmu ospravedlněná nebo jsou pro dosažení stanoveného cíle nepřiměřená,“ uvedla loni komise. Zákon podle ní porušuje základní práva občanů EU stejně jako pravidla vnitřního trhu unie.

Evropská komise se loni kvůli maďarskému zákonu obrátila na Soudní dvůr Evropské unie, připomíná Reuters. Podle německé vlády se k řízení zatím připojilo 14 členských států EU: Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, Malta, Rakousko, Švédsko, Slovinsko, Finsko a nyní i Francie a Německo.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve středu na twitteru informoval, že Česká republika se k evropské žalobě proti maďarskému zákonu nepřipojí. Podle informací ČTK o věci jednala vláda. „Mrzí mě, že se Česko nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému anti-LGBTQI+ zákonu. My v Pirátské straně ale nehodláme na toto téma rezignovat. Děti neohrožuje vidět takové postavy v TV nebo knížkách. Ohrožuje je umělé vzbuzování nenávisti nebo zamlčování informací,“ napsal Lipavský.

Unijní instituce vedou s Maďarskem dlouholetý spor o dodržování evropských hodnot. Za problematické považují omezování nezávislosti justice, médií či ataky vůči nevládním organizacím nebo sexuálním menšinám.