Majetkový test u superdávky má výjimky, lidé mohou mít i statisíce navíc

Nová „superdávka“ má přinést revoluci v tom, jak podrobně bude sociální správa kontrolovat majetek a finanční situaci žadatelů o sociální dávky. Návrh, který míří do finálního čtení ve sněmovně a čelí řadě pozměňovacích návrhů, tak ukládá poměrně konkrétní pravidla o počtu aut, nemovitostí či finančních úspor, které mohou mít lidé na účtech v bankách. Kromě toho však jmenuje i výjimky. Podobně jako i v některých systémech sociální podpory v zahraničí má tak zůstat lidem možnost, jak si i mnohem vyšší částky úspor „uložit“ stranou.

Nová dávka se má skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po očekávaných sněmovních úpravách v průměru každý dospělý v rodině.

Změnit se má mimo jiné i možná hranice finančních úspor, s nimiž lze o dávku žádat. Ty zůstávají stejné jako v původním návrhu pro jedince či domácnosti, které zároveň vlastní nemovitost. Hranice začíná na 200 tisících a s každým členem domácnosti roste o 50 tisíc korun. Změna se však týká jedinců či domácností, které žijí v nájmu a nikdo z nich nemá ani podíl na nemovitosti. U nich se hranice zdvojnásobuje, jedinec žijící v nájemním bydlení tedy může mít úspory až do výše 400 tisíc korun, za každého dalšího člena domácnosti se pak limit zvyšuje o 100 tisíc korun.

Návrh reformy dávek ale obsahuje také výslovný seznam způsobů uložení financí, které se do majetkového testu nepočítají. „Za peněžní prostředky se pro účely tohoto zákona nepovažují a) peněžní prostředky na daňově podporovaných produktech spoření na stáří a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče, b) peněžní prostředky na produktech stavebního spoření se státním příspěvkem, c) peněžní prostředky získané z prostředků fundace, a d) peněžní prostředky z veřejných sbírek podle zákona o veřejných sbírkách,“ uvádí návrh.

Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření. Myšlenka těchto výjimek spočívá v tom, že by podle ministerstva zahrnutí takto uložených peněz působilo demotivačně směrem k zodpovědnému nakládání s penězi.

Podobnou praxi lze najít i v zahraničí, jak popisuje dřívější analýza agentury PAQ Research k návrhu revize dávek. „Jednou z možností zacílení podpory na zranitelné domácnosti je začlenit do dávkového systému majetkový test, tedy postupné snižování vyplácené dávky v závislosti na majetku domácnosti. Ten najdeme v řadě evropských systémů. Ve Spojeném království je tímto způsobem snižována výplata již zmíněného Universal Credit. Pokud majetek domácnosti nepřesahuje hranici 6 000 liber, dávka se nekrátí. Za každých 250 liber z hodnoty majetku spadající mezi hranici 6 000 liber a 16 000 liber se dávka krátí o 4,35 libry týdně. Pokud hodnota majetku domácnosti přesahuje hranici 16 000 liber, domácnost ztrácí nárok na Universal Credit (Nidirect.gov, 2020) Zároveň britský majetkový test obsahuje položky, které se do hodnoty majetku nezapočítávají. Jde například o nemovitost, ve které žadatel bydlí, penzijní spoření nebo životní pojištění,“ uvádí analýza.

V každém případě jde v otázce majetkového testu o výrazné zpřísnění, dosud se majetek v takové šíři nehodnotil. Objevují se však různé názory na to, jaký majetek lze brát ještě za „přijatelný“. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nemusí jít do budoucna o finální podobu. „Chceme garantovat daňovým poplatníkům, že budeme vyplácet dávky jen v případě, že zjistíme, jaký má ten člověk majetek. Někdo tvrdí, že je to velkorysé. Beru to jako první výkop, ať za dva roky přijde někdo, vyhodnotí to a upřesní,“ řekl ministr Jurečka v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Vládní poslanci navrhli vedle rozšíření okruhu vysokoškoláků s nárokem na sociální stipendium například zavedení nové dávky v podobě příspěvku matkám z řad studentek na hlídání jejich malých dětí v částce třetiny minimální mzdy. Takzvané hlídačkovné měla původně uzákonit vysokoškolská novela, dopadlo by do rozpočtů vysokých škol. Senát prosadil vyškrtnutí tohoto příspěvku.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod určitý násobek životního minima, které by se mělo podle návrhů sociálního výboru i několika poslaneckých úprav zvýšit. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Rovněž ke stanovování normativů nájemného a energetickému paušálu se ve sněmovně sešlo hned několik pozměňovacích návrhů. Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který zřejmě budou moci mít i rodiče na rodičovské.

Sněmovna patrně zmírní sankci vyřazení z evidence uchazečů o práci a zastavení výplaty dávky při opakovaném porušení pravidel. Zkrátit by se měla z půl roku na tři měsíce. Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit na asi 22 procent lidí. To však neznamená, že by měly klesnout státní výdaje na sociální dávky, systém se může naopak prodražit.