Konec „šmírování“ na pražském letišti? Policie upravila kvůli regulaci AI kamerový systém
ZÁKAZ BIOMETRICKÉ IDENTIFIKACE
Kamerový systém na pražském letišti, který umí v reálném čase rozpoznat, zda se v terminálu nepohybuje třeba mezinárodně hledaná nebo nebezpečná osoba, musel kvůli novému nařízení Evropské komise o umělé inteligenci (AI Act) projít úpravami. Deníku Echo24 to potvrdil mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek. Úpravou prošly podle policie hlavně kamery ve veřejné části terminálu.
K jakým přesně změnám v došlo, nechtěla policie z taktických důvodů komentovat. Nařízení Evropské komise platné od února zakazuje například plošnou biometrickou identifikaci obličejů na veřejných místech v reálném čase. To umožňoval i systém automatické biometrické detekce obličejů na Letišti Václava Havla.
„Se zavedením nové směrnice nedošlo k zásadním změnám ve fungování systému. Změny, které proběhly, jsou v souladu s platnou normou,“ řekl redakci mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek. Přestože systém monitoruje cizinecká policie, za jeho provoz a nastavení odpovídá právě policejní prezidium.
„Systém, který využíváme, slouží k detekci osob, na které vydaly justiční orgány omezující rozhodnutí, a to na národní či mezinárodní úrovni,“ upřesnil Vinčálek s tím, že policie postupuje podle platné legislativy. K jakým změnám ve fungování systému došlo, ale nechtěl konkrétně specifikovat.
„Konkrétní úpravy nekomentujeme z taktického důvodu. Jakékoliv bližší informace by mohly být v rozporu se zajištěním bezpečnosti v daném prostoru,“ uvedl mluvčí. Také podle vyjádření vedoucího tiskového oddělení prezidia Ondřeje Moravčíka se jedná o operativní opatření, které policie nebude z bezpečnostních důvodů veřejně komentovat. „Úpravou prošly především kamery umístěné v části před osobními kontrolami,“ doplnil Moravčík.
Systém na Letišti Václava Havla je ve zkušebním provozu od června 2018 a v březnu 2019 vláda rozhodla o jeho rozšíření. Nový AI Act přitom řadí systémy na biometrické rozpoznávání obličejů v reálném čase do nejpřísnější kategorie zakázaných postupů v oblasti umělé inteligence. Používání těchto technologií na veřejných místech je od února 2025 obecně zakázáno, ale existují výjimky pro policii a bezpečnostní složky, které mohou systémy AI nasadit při řešení závažných trestných činů, jako je obchodování s lidmi nebo terorismus.
Připravovaný zákon nestačí, tvrdí advokát
Podle advokáta a výkonného ředitele spolku Iuridicum Remedium (IuRe) Jana Vobořila, který se fungováním kamerového systému na Letišti Václava Havla dlouhodobě zabývá, ale může systém i po úpravách na novou evropskou regulaci narazit kvůli absenci legislativy stanovující soudní dohled nad využíváním systému na rozpoznávání tváří.
„První část AI Actu ohledně zakázaných praktik vstoupila v platnost 2. února. Jsou tam i výjimky, kdy se biometrická identifikace používat může, ale ty jsou formulovány tak, že je zapotřebí soudní dohled a musíte mít právní úpravu, která takovou věc řeší,“ říká Vobořil. V České republice ale v současné době žádná taková úprava neexistuje. „Návrh ministerstva vnitra je teprve v legislativním procesu a neprošel ani druhým čtením. Z našeho pohledu však ani tento návrh nesplňuje požadavky nového evropského nařízení,“ uvedl.
Podle Vobořila nové evropské nařízení připouští například cílené pátrání po konkrétní osobě, nikoli nepřetržité sledování prostoru a hledání velké skupiny osob, jež by se v daném prostoru potenciálně mohly vyskytovat. „Proto se v nařízení také píše o individuálním povolování každého využití toho systému a o tom musí v každém konkrétním případě rozhodnout soud,“ dodává Vobořil.
Organizace IuRe kvůli kamerovému systému na pražském letišti psala letos dopis poslancům bezpečnostního výboru, v němž své výtky k připravované legislativě shrnuje a vyzývá k přípravě pozměňovacího návrhu.
