„Prvovoliči budou drtivě hlasovat pro pravici.“ Rozhovor s vycházející hvězdou politiky

O Matěji Gregorovi se nově mluví jako o rozeném politikovi a velkém talentu – a říkají to i lidé mimo fanouškovskou obec Motoristů. Na svou kandidátku ho chtěl i Andrej Babiš. Týdeník Respekt varuje, že předseda motoristických mládežníků se svými lidmi se chystají ovládnout univerzity. Na to, že mu je 22 let, už vzbudil dost pozornosti a kontroverzí. Následuje rozhovor o tom, jaké je být student filozofické fakulty a ve volném čase pravičák, zda jsou Motoristé mezi Gregorovými vrstevníky víc v kurzu než Piráti. Padnou i jména Turek, Babiš, Okamura, Šlachta.

Sem jste přijel autem, jak je pro vás důležitá osobní mobilita? Je to věc, kvůli které stojí za to jít do politiky?

Je to jedna z věcí, za které stojí za to v politice bojovat. Auto mám už od osmnácti a vždycky to byla konkurenční výhoda, mohl jsem být, kde chtěl a skoro kdy jsem chtěl. Šetří to člověku hromadu času.

Co kromě aut vás motivuje dělat politiku?

Hodně školství, dá se tu politicky udělat hodně práce. Což zní paradoxně vzhledem k tomu, že kolem ministerstva školství jsou miliony pracovních skupin na všechno: na přípravné třídy, na dětskou obezitu, na psychologickou pomoc dětem. Pořád se pořádají kulaté stoly a konference, jsou tu neziskovky, Středoškolská unie... Jen z toho nejsou žádné smysluplné výstupy.

Můj dojem je, že hlavním problémem českého školství jsou právě ty neustálé změny, reformy, úpravy. Teď se chystá nové kurikulum pro základní školy, které žáky osvobodí od dalších nároků.

Pokles nároků není ve všem. S jazyky jsou na tom děti líp než dřív. Ale fakt je, že matematika, přírodní vědy a taky fyzická kondice dětí se zhoršují dlouhodobě a dramaticky. Nejsem tak dlouho ze školy venku, abych neuměl porovnat, jak jsme na tom byli my a jak jsou na tom děti dnes. Jsou častěji tlusté, nesportují, mají ohnutá záda. Přibývá dětských cukrovkářů. Jediné, co se statisticky zaznamenává, jsou psychické problémy dětí, i těch přibývá. A my místo toho, abychom to řešili, jen snižujeme nároky a odstraňujeme výuku, protože víme, že už by na to ty děti neměly. Každý ministr školství se hlavně bojí, aby mu to nespadlo na hlavu, aby za něj se nestalo to, že polovina žáků neudělá maturitu. Tak se sníží laťka. Mladá generace ztrácí čtenářskou i matematickou gramotnost, ztrácí otevřenost k přírodním vědám, spousta lidí si vybere maturitu bez matematiky, takže s matematikou končí na úrovni deváté třídy, u lineárních rovnic. Je to hrozné a je to vina našeho školství. Celkově se školy zhoršují v chystání žáků na život. Komenský tvrdil, že cílem výchovy je člověk samostatný, který nás nepotřebuje, kterému jsme dali vzdělání a výchovu a on se o sebe dokáže postarat. A v kolika se dnes děti stěhují od rodičů? Jasně že do nějaké míry jsou za tím socioekonomické příčiny, ale je za tím i strach se osamostatnit.

Vy jste se od rodičů odstěhoval?

No jistě, po maturitě. Přitom nebyl důvod, rodiče by člověku zajistili klídeček. Pamatuji, jak mi taťka říkal: Děláš chybu, ještě se ti bude stýskat. A že prý budu zbytečně vyhazovat za nájem. Ale člověk se tím hrozně naučí – vyprat si, uvařit, udělat si rozpočet – a samozřejmě získá i svobodu. Já to nesoudím, ale fakt u nás hodně lidé bydlí ještě po třicítce s rodiči. Generace mých rodičů se osamostatňovala ve stejném věku jako jejich rodiče. Moje generace se osamostatňuje později.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.